Africký mor prasat pod lupou

Také třetí webinář Svazu chovatelů prasat, z.s., přinesl zajímavé informace na aktuální téma – africký mor prasat (AMP). Na sedmdesát přihlášených účastníků se dozvědělo jak o nákazové situaci ohledně uvedené nebezpečné nákazy prasat v Evropě, tak i o dopadech jejího šíření v chovech a o preventivních opatřeních, které jsou pro chovatele zatím jedinou možností ochrany chovaných zvířat.

O aktuálním výskytu afrického moru prasat v Evropě a opatřeních, která by se musela přijmout při vyhlášení ohniska AMP na našem území hovořil ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy ČR MVDr. Petr Šatrán, Ph.D.
„Pro Českou republiku má význam nákazová situace v sousedících a blízkých státech, zejména v Polsku a na Slovensku, ale i v Maďarsku, odkud virus afrického moru prasat směřuje na západ a přes Podunajskou nížinu by se mohl dostat i k nám, respektive na jižní Moravu. Další poměrně rizikovou oblastí je pro nás Polsko, kde od 1. ledna do 15. dubna letošního roku potvrdili nákazu u 1108 divočáků. U polsko-německých hranic však byl africký mor prasat zjištěn 17. března také v komerčním chovu o 15 938 prasatech. Stejně tak je třeba mít na zřeteli výskyt afrického moru prasat v populaci divočáků v Německu, kde za první čtvrtletí letošního roku, respektive do 15. dubna hlásili 579 ohnisek. Mor se šíří severozápadním směrem, aktuálně je nákaza asi třicet kilometrů od českých hranic s tím, že přirozenou bariéru tvoří dálnice s dvojitým oplocením,“ zahájil svou prezentaci MVDr. Šatrán.

Opatření při potvrzení nákazy
Při potvrzení ohniska nákazy se postupuje podle vyhlášky č. 202/2004 Sb., která je v souladu s právem evropské unie a probíhá na třech úrovních. Respektive zahrnuje vyhlášení ohniska, vymezení pásem o poloměru tři a deset kilometrů a nakonec regionalizaci do tří restrikčních zón. A to na zóny se zvýšeným rizikem AMP, dále s výskytem AMP u volně žijících divokých prasat a konečně na zónu s výskytem AMP u domácích prasat.
Podle paragrafu 67 veterinárního zákona č. 166/1999 Sb., se chovatelům poskytuje náhrada nákladů a ztrát vzniklých v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření. Jedná se o finanční náhradu za utracená zvířata, očistu a dezinfekci hospodářství a další opatření. Pro úspěšné vyřízení je nutné, aby chovatelé podali řádně vyplněnou žádost na ministerstvo zemědělství nejpozději do šesti týdnů od utracení zvířat.
„Na omezení obchodování ve vyhlášených pásmech se náhrady nevyplácejí. Chovatelům vzniká problém dostat prasata na jatky, která o tato zvířata, která musí porážet ve speciálním režimu, nemají zájem. Podobně k tomu přistupuje i zpracovatelský průmysl, protože výrobky jsou určené jen pro spotřebu na domácím trhu. Přestože africký mor prasata není zoonóza, respektive není přenosný na člověka, dochází ke ztrátě důvěry zákazníků. Soustřeďme se proto na biologickou bezpečnost a prevenci, abychom nemuseli africký mor prasat u nás řešit,“ vzkazoval na závěr svého on-line vystoupení MVDr. Petr Šatrán.
V rámci webináře ještě vystoupili MVDr. Martin Chudý ze Statní veterinární a potravinové správy Slovenské republiky, který hovořil o dopadech afrického moru v chovech prasat a
Ing. Pavel Kerber, ředitel podniku Animo Žatec, a.s. , který se s posluchači podělil o zkušenosti se zajištěním biologické bezpečnosti v chovu.
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *