Alternativní krmné komponenty pro zakrslé králíky

Adekvátní dietou a správnou technikou krmení lze ovlivnit pohodu a zdraví zvířat. Přestože je v současnosti na trhu mnoho dietárních produktů, které jsou určeny pro jednotlivé kategorie králíků, stále se někteří chovatelé v problematice výživy a krmení dopouštějí chyb. Cílem článku je poskytnout ucelený pohled o základních požadavcích na výživu těchto zvířat včetně přehledu nových nutričních strategií, které lze považovat za prospěšné s ohledem na ukazatele zdravotní prosperity.

Mladí králíci ve výkrmu představují rychle rostoucí kategorii. Krmné diety proto musí být velmi dobře sestavené, neboť králíci v intenzivním růstu vyžadují optimální množství a poměr hlavních živin pro rychlý růst a tvorbu svaloviny. Z hlavních živin vyskytujících se v krmivech pro rostoucí králíky převažuje vláknina (39 %), dusíkaté látky (17 %) a škrob (15 %). Dále krmiva obsahují menší podíly popelu (10 %), vody (11 %), cukru a oligosacharidů (5 %) a tuků (3 %). Specifické nároky zejména na energii vykazují králice v době březosti, kdy samice zvyšují příjem krmiva o 25–50 % a také následné laktaci, kdy je samice vystavena redukci zásob energie, díky mobilizaci tělesného tuku.

Všeobecně, by výživa zakrslých králíků měla maximálně vycházet z nutričních požadavků volně žijícího králíka, kde jsou majoritně zastoupeny objemné suroviny – zejména tráva, plevy, kůra a větvičky stromů. Kvalitativní i kvantitativní složení diet a technika krmení zakrslých králíků proto vykazuje značné odlišnosti od krmení produkčních králíků.

Pozornost je nutné věnovat také zdravotně-hygienické nezávadnosti čerstvé anebo sušené píce, a to zejména s ohledem na možnou kontaminaci tohoto typu krmiva vývojovými stadii různých endoparazitů. Jadrné krmivo má být v chovu zakrslých králíků využíváno až druhotně, zejména pro doplnění potřebných živin, minerálů a energie, které králík nezískal v potřebné úrovni z objemného krmiva. Celková krmná dávka (včetně pozřeného sena, slámy, zelené píce apod.) obsahovala 200–250 g hrubé vlákniny/kg, přičemž při překládání jadrných krmiv (pelet, extrud) by tyto měly obsahovat minimálně 160 g hrubé vlákniny/kg.

Zkrmování diet se šrotem z lupinových semen má rovněž nutraceutický potenciál, který vede k vyšší produkci kyseliny mléčné ve slepém a tlustém střevě králíků. Tento nález je pak dáván do souvislosti s příznivým prebiotickým účinkem semen lupiny, díky vyššímu obsahu oligosacharidů rafinózové řady.

Vybrané druhy bylin mohou být používány jako alternativní léčiva s dobrým farmakologickým účinkem, přičemž jejich výhodou je lepší dostupnost a ochrana životního prostředí, kdy ve srovnání se syntetiky nejsou při jejich výrobě a používání produkovány škodlivé polutanty. Mezi tyto rostliny, které se v současnosti využívají jako rostlinná aditiva, patří například česnek setý (Allium sativum L.), jehož obsahové látky alicin, ajoeny a diallyldisulfid vykazují antimikrobiální a antimykotickou aktivitu. Mezi další fytogenní aditiva ve výživě králíků, patří čekanka obecná (Cichorium intybus L.) anebo topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) U králíků se vyskytuje více než 11 druhů kokcidií, přičemž 10 z nich svůj endogenní vývoj prodělává v tenkém střevě, zatímco kokcidie rodu Eimeria stidae se lokalizují v játrech. Zařazení moučky z pelyňku černobýlu (Artemisia vulgaris) do kompletních diet pro mladé zakrslé králíky v 5% podílu snížilo incidenci vylučovaných oocyst. Jednotlivé druhy pelyňků působí zdravotně příznivě, a to s ohledem na jejich studované široké nutriční a terapeutické uplatnění. Nutné budou další práce věnující ke specifikování a konkretizaci jeho účinků a vlbě konkrétního botanického druhu pelyňku.

MVDr. Vlastimil Šimek, Ph.D., Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D. Ústav ochrany zvířat, welfare a veřejného veterinárního lékařství, FVHE VFU Brno

Podrobnější informace v časopisu Krmivářství 6/2020.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *