Chov skotu s vyřešenou koncovkou

Jestliže masný simentál patří v našich chovech skotu bez tržní produkce mléka k nejčastěji chovaným plemenům, herefordský skot, který byl až do roku 1990 u nás jediným masným plemenem chovaným v čistokrevné plemenitbě, se dostal do pozadí chovatelského zájmu. Obě plemena chovají na rodinné farmě v Drouhavci na Klatovsku. O chovatelské postřehy, ale i o uplatnění vyprodukovaného plemenného materiálu a finalizaci jatečných zvířat se s námi podělil zakladatel farmy Jiří Zelený. 

Farmu v Drouhavci u Sušice založili manželé Jiří a Jana Zelení v roce 1993, když v restitucích získali nazpět výměru dvaceti hektarů zemědělské půdy, respektive dvanáct hektarů trvalých travních porostů a osm hektarů lesa.

„Se záměrem věnovat se chovu masného skotu jsme koupili od bývalého JZD Hlavňovice nevyužívanou vaznou stáj pro dojnice. Současně jsme si od místních pronajímali pozemky až jsme se dostali na současnou obhospodařovanou výměru 150 ha. S chovem masného skotu jsme začali v roce 1994. Tehdejší základní stádo tvořily krávy českého strakatého plemene, které jsme zapouštěli inseminačními dávkami limousinských býků. K zásadnímu rozhodnutí jsme dospěli o rok později, kdy jsme navázali spolupráci s firmou Milos, s. r. o., pro níž jsme až do roku 2010 vykrmovali zvířata herefordského skotu a masného simentála z přímého dovozu z Kanady. Díky této spolupráci jsme získali dostatek zkušeností s chovem obou plemen do té míry, že jsme založili vlastní chov. Aktuálně na farmě evidujeme šedesát herefordských matek a stejný počet plemenic masného simentála. Část odchovu prodáme v podobě plemenných býků a jalovic. Zbývající počet mladých zvířat vykrmujeme na farmě a ve vlastní bourárně je finalizujeme. Za rok vykrmíme okolo osmdesáti jatečných býků. Požadované průměrné hmotnosti okolo sedmi set padesáti kilogramů dosáhnou zpravidla do dvou roků věku. Zvířata si necháme porážet na jatkách v Horažďovicích, které jsou vzdálené asi dvacet kilometrů od farmy. Jatečné čtvrti, které si přivezeme vlastním vozem, máme zavěšené v chladicím boxu při teplotě 2 °C. Asi po týdnu zrání je rozbouráme a opracujeme. Větší část vakuujeme do požadovaných balíčků, které prodáváme nejen přímo na farmě, ale i ve farmářských krámech v Sušici, Klatovech, Plzni, Horažďovicích, Písku a ve Strakonicích. Každou sobotu je zavážíme také do Plzně na farmářské trhy. Naporcované maso však od nás odebírají také okolní restaurace a hotely. Zbývající část jatečné produkce zpracujeme do uzenářských výrobků, jako jsou špekáčky, párky, klobásy či salámy,“ uvedl Jiří Zelený.

Více se dočtete v týdeníku Zemědělec.*

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Foto Martin Jedlička

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *