Chovatelé králíků stále bez podpor

Ani po sedmnácti letech od založení faremních chovů brojlerových králíků nevidí čeští chovatelé budoucnost svého podnikání příliš optimisticky. Jejich konkurenceschopnosti na unijním trhu nenahrává zejména fakt, že v některých členských zemích toto odvětví zemědělského sektoru podporuje stát. V naší legislativě se ale ani po opětovných jednáních představitelů Unie chovatelů brojlerových králíků České republiky s ministerskými úředníky zatím žádné změny k lepšímu nechystají.

Již podeváté uspořádala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze Uhříněvsi a Ministerstvem zemědělství ČR seminář zaměřený na aktuální otázky chovu brojlerových králíků. Na akademické půdě ČZU se hovořilo nejen o možnostech odbytu tuzemské produkce, ale mimo jiné také o úrovni chovu brojlerových králíků z pohledu technologického vybavení, výživy nebo prevence zdraví.

Německo si chrání trh
„S problémy odbytu králičího masa se potýkají v celé Evropě. Letošní farmářské ceny spadly na úroveň roků 2002 a 2006. Levné dovozy králičího masa z Polska, Maďarska a v mraženém stavu také z Číny a Argentiny zkomplikovaly život zejména chovatelům v zemích bývalé patnáctky. Němečtí chovatelé a zástupci několika obchodních řetězců se rozhodli tento stav řešit razantním způsobem. Nejprve s kamerou anonymně navštívili některé horší chovy na východě Maďarska odkud pořídili záběry nemocných králíků. Z této dokumentace potom připravili krátký televizní pořad, který vypovídal o dovozu nekvalitních potravin, jež jsou prostřednictvím supermarketů nabízeny zákazníkům po celém Německu. Tím svoji misi ale neukončili. Po Maďarsku pořídili reportáže z faremních chovů králíků ještě v dalších zemích, které na německém trhu zhodnocují svou produkci. Přirozeně nevynechali ani české chovy mezi nimiž ne všechny byly na takové úrovni, jakou bychom požadovali. Výsledkem následného zastavení nákupu králíků v mraženém stavu od exportérů z nových členských zemí je děsivá bilance i pro české producenty. Jestliže v roce 2006 bylo v mraženém stavu do Spolkové republiky Německo k 30. 9. prodáno bezmála 300 tun a za celý rok 422 tun, pak letos se za tři čtvrtletí prodalo 94 tun. Co se podaří prodat ještě do konce roku nedokážeme odhadnout,“ uvedl ve svém referátu ředitel akciové společnosti Rabit, Trhový Štěpánov Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc.
Z jeho vystoupení dále vyplynulo, že to zdaleka nebyl poslední krok německých chovatelů a obchodníků omezující dovoz králičího masa na tamní trh.
„Německá strana na ochranu spotřebitelů vytvořila organizaci GGE, která provádí audit ve všech navazujících provozech, tj. v chovech na všech úrovních, dále ve výrobnách směsí, na jatkách nebo i ve skladech. To s sebou přinese i zatížení veškerých dodávek řadou poplatků. Přestože je současná situace odbytu králíků velmi složitá, domnívám se, že s uzavřením části chovů ve starých členských zemích a růstu cen ostatního masa dojde opět k vyrovnání poptávky a nabídky po králičím mase, což se promítne do zvýšení cen,“doplnil.

Na modernizaci chybí prostředky
Společným jmenovatelem většiny provozů využívaných k chovu brojlerových králíků v České republice jsou rekonstruované stáje, ve kterých lze jen ztěží vytvořit ustájeným králíkům optimální prostředí. Navíc řada těchto uvolněných kapacit je vybavena i zastaralými technologiemi, což se negativně promítá do ekonomiky chovu. Palčivým problémem našich chovatelů tak zůstávají finance. Zatímco například chovatelé na Slovensku, v Polsku nebo Maďarsku mohou na vybudování a zařízení farmy čerpat prostředky z unijních fondů, naši producenti brojlerových králíků tuto možnost nemají.
„Za poslední dva roky ukončilo v Čechách svoji činnost více než dvacet menších až středně velkých chovů. Žádný z nich nebyl podporován z evropských fondů, což se odráželo ve vybavení starší klecovou technologií a provozu v horších ustájovacích podmínkách. Tento stav stále ukazuje na diskriminaci českých chovatelů brojlerových králíků, kteří dosud nemají a v nejbližší budoucnosti ani nebudou mít legislativní možnost využít čerpání finančních prostředků z dotací Evropské unie k rozvoji tohoto mladého odvětví živočišné výroby,“ pokračoval Ing. Lubomír Janovec.

Situace na Slovensku
Až do roku 2005 chov brojlerových králíků na Slovensku vykazoval stoupající tendenci. Za vysokou rentabilitou chovu byly nízké výrobní náklady a odpovídající realizace jatečné produkce. V neposlední řadě sehrálo pozitivní roli i nedávné zprovoznění specializovaných jatek. Ke změně rentability výroby brojlerových králíků u našich východních sousedů přispěl zejména export ze třetích zemí a posilování kurzu slovenské koruny.
Vzhledem k poptávce po králičím mase a možnosti čerpání finančních prostředků Evropské unie z operačních programů došlo k modernizaci některých velkých chovů. Investice do klecových technologií a zařízení k optimalizaci stájového prostředí spolu se zvládnutou výživou pak podstatně zvýšili intenzitu produkce a rentabilitu chovu králíků na Slovensku.
Současná vybudovaná chovná kapacita umožňuje produkci brojlerových králíků přibližně z deseti tisíc klecí. Z tohoto množství se jich zatím využívá osm tisíc s produkcí 250 000 králíků. K produkčních účelům slovenští chovatelé nejčastěji využívají hybridní linie králíků Hyplus, Hycole a Zika.
„Zootechnické podmínky chovu brojlerových králíků máme zvládnuté. Máme moderní provozy i odpovídající užitkovost, ale nejistá ekonomika vnáší mezi chovatele pesimistickou náladu,“ konstatoval doc. RNDr. Ján Rafay, CSc. ze Slovenského centra zemědělského výzkumu v Nitře.

Polská inspirace
O chovatelských zkušenostech a spolupráci s polskými chovateli hovořil Pavel Drba, který má na své farmě v Dobříni u Roudnice nad Labem zřízena genetická centra se zastoupením otcovských linií Hyplus, Hyla a Zika.
Z jeho vystoupení mimo jiné vyplynulo, že v tomto odvětví zemědělské prvovýroby udělali polští chovatelé velký pokrok. S podporou státu vybudovali nové farmy, vybavili je moderními klecovými technologiemi a nakoupili odpovídající genetiku. Dobrou reprodukci ve svých chovech docilují inseminací. Také v Polsku mají malé farmy existenční potíže, perspektiva se předpovídá chovům s minimální kapacitou od 500 kusů chovných králic.
„Polští chovatelé jsou sdruženi do odbytového družstva, jehož představitelé zvou zástupce obchodních řetězců do chovů svých členů aby jim předvedli, v jakých podmínkách králíky chovají,“ sdělil svůj postřeh Pavel Drba a pokračoval: „Pokud jde o situaci na domácím trhu, pak vidím velký problém v nízkých cenách vykupovaných králíků a klesající spotřebě králičího masa. Evropa se nedovede dostatečně bránit dovozům levného a méně kvalitního králíka z Číny. V této souvislosti je třeba vzápětí říci, že největší objem čínské produkce míří právě na trh České republiky. Vzhledem k těmto faktům již řada tuzemských chovů ukončila svou činnost. Kde se stala chyba a půjde ještě napravit? Jsem optimista, ale vím, že vzniklou situaci nelze řešit bez pomoci kompetentních orgánů. Jedině tak lze odvrátit zánik nejmladšího odvětví živočišné výroby u nás.“

Klíčové informace

Klesají stavy i produkce
 V komoditní studii ministerstva zemědělství se uvádí, že celkové stavy králíků v tuzemsku (tedy zvířata z faremních chovů a malochovů) budou i nadále klesat. Zatímco loni byl zaznamenán pokles proti roku 2005 o necelých pět procent, konkrétně z 11 936 tisíc kusů na 11 392 tisíc králíků celkem, letos se odhaduje propad početních stavů až na 10 565 tisíc králíků. Početní stavy králíků klesají jak ve faremních chovech, tak v malochovech. Jestliže ještě loni bylo ve faremních chovech evidováno 39 tisíc chovných zvířat a dalších 748 tisíc králíků ve výkrmu, letos se jejich počet odhaduje na 35 tisíc kusů v chovu, respektive 667 tisíc jatečných králíků.
 Výkyvy početních stavů králíků přirozeně kopíruje i výroba králičího masa, která se momentálně pohybuje na přibližné úrovni 45 tisíc tun živé hmotnosti.
 Spotřeba králičího masa v České republice se již několik let pohybuje v rozmezí od 2,3 do 3,6 kilogramu na obyvatele za rok a v rámci Evropy je to úroveň, jež nás řadí na čelní místa.
 Ceny zemědělských výrobců za jatečné králíky ovlivňují možnosti odbytu a ceny na zahraničních trzích, kam směřuje významná část produkce porážek. V roce 2005 průměrná cena zemědělských výrobců jatečných králíků klesla o více než pět procent na 45,38 korun za kilogram živé hmotnosti. Ve stejném trendu se farmářské ceny vyvíjely i loni, kdy se pohybovaly na výši 43,56 Kč. Za prvních osm měsíců roku 2007 došlo v porovnání s rokem 2006 k navýšení farmářských cen o více než deset procent, na 48,07 Kč/kg. ž. hm.
 Až do roku 2003 vývoj spotřebitelských cen kopíroval ceny zemědělských výrobců. Dovoz levné komodity z Číny a snaha velkých obchodních řetězců o zvýšení odbytu králičího masa na tuzemském trhu přinesly pokles cen v následujícím roce o více než 19 procent, tj. z 141,99 na 114, 87 Kč/kg. Od roku 2005 až do loňského roku se spotřebitelská cena jatečných králíků pomalu zvyšovala, a to na 128,86 Kč/kg, respektive 143,56 Kč/kg. Od ledna do srpna letošního roku se tato cena snížila ve srovnání s rokem 2006 o 1,8 %, tedy na 141,10 Kč/kg.
 Až na jedinou výjimku v roce 2003, kdy náš trh doslova zahltil čínský králík, je králičí maso komoditou, která dlouhodobě vykazuje pozitivní saldo zahraničního obchodu. Například v roce 2005 se dovezlo 259 tun králičího masa proti 987 tunám, které se vyvezly. Loni se vyvezl dokonce téměř desetinásobek dovezené produkce, konkrétně šlo o 5074 tun králičího masa. Za osm měsíců letošního roku zatím vývoz převažuje zhruba dvojnásobně nad dovozem.

Komentáře ke článku 2

  • E.Pecková

    Máte doma zřejmě hranostaje, ta potvůrka mi osmi týdením králíčkům ukousala hlavičky, tělíčka zůstala na hromádce, králičí pletivo nepoškozené.

  • Brachtl Jaroslav

    Kdo nebo co mohlo způsobit smrt 5 malých králíků během jedné noci ještě neodstavených(u samice). Měli úplně vyžrané jedno oko. Samice je OK.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *