Čím dříve, tím lépe

Čas napojení prvního kolostra je zásadní, nejen kvůli imunoglobulinům. Zkuste si tipnout, kolik hodin od narození v průměru trvá, než telata na farmách dostanou první kolostrum? Pokud se narodí během dojení...mohou to být dvě hodiny. Pokud nemáte nočního hlídače, který je schopen telata napojit... může to být kdykoliv od šesti do osmi hodin po narození.

Z různých dotazníků vycházelo, že většina chovatelů udává první napojení do dvou hodin po narození. Pozorným monitorováním ošetřovatelů na farmách se ovšem zjistilo, že se ale spíše udává čas od nalezení telete, nikoliv od narození. To je samozřejmě velký rozdíl. Nemalé množství telat může dostat první kolostrum po šesti hodinách i později. S těmito zjištěními se výzkumníci z University of Alberta rozhodli provést pokusy, které by se zaměřily přesně na to, jak důležité je rychlé napojení mlezivem u novorozeného telete.

Pro chovatelskou komunitu není nic nového, že podání kolostra navozuje tzv. pasivní imunitu, která zajišťuje obranyschopnost zvířete po celý zbytek života. Není ani novinkou, že nezvládnutí tohoto procesu vede k tzv. selhání pasivního transferu protilátek, imunoglobulinů (požadavek je obsah vyšší než 10 mg/ml v krevním séru), což zase vede k častějším onemocněním. Naprostá většina výzkumů se doposud soustředila především na pasivní transfer, na druhou stranu nebylo příliš pozornosti věnováno dalším příznivým efektům včasného podání mleziva. Kolostrum totiž pozitivně ovlivňuje i přítomnost specifických skupin bakterií ve střevech, které mají nemalý vliv na zdraví i budoucí užitkovost. Konkrétně se jedná například o bakterie mléčného kvašení, které ve střevním prostředí produkují energii pro buňky tlustého střeva a napomáhají současně k rozvoji gastrointestinálního imunitního systému.

Imunitní systém přežvýkavců je nejvíce rozložen především úzce kolem trávicího traktu a není se čemu divit – právě s velkým množstvím potravy do sebe přežvýkavci dostávají i obrovské množství patogenních organizmů, které by se bez celé kaskády imunitních bariér dostaly přímo do krevního oběhu. Dobré je i zopakovat, že celou řadu potenciálně škodlivých bakterií obsahuje střevní epitel přirozeně (např. E. coli, Salmonella, Clostridium). Takové bakterie začínají působit škodlivě až poté, co dostanou příležitost se výrazně přemnožit (například při zvýšení teploty, pH, oslabení imunity). Jinak jsou ale pouze součástí velice rozmanité škály mikroorganizmů, které ve střevech působí a vzájemně si konkurují v boji o živiny.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *