Členění kotců pro výkrm prasat

Cílem optimální struktury kotce pro prasata ve výkrmu by mělo být kdykoli umožnit nerušené ustájení při respektování potřeb každého zvířete. Každé prase ve skupině by mělo dostat příležitost odpočívat s hlubokým spánkem i časem aktivity, ve kterém si může i hrát a prozkoumávat prostředí bez toho, že by ho rušila jiná zvířata. To může účinně snížit stres u zvířat. Aniž bychom si to museli připomínat, pohoda zvířat – v tomto případě prasat, je i regulována legislativou. Proto musí být ustájení pro chov prasat navrženo tak, aby zvířata mohla současně ležet, vstávat a zaujímat přirozenou polohu. Přitom je třeba zajistit, aby prasata nebyla v kontaktu s močí a výkaly a měla k dispozici suchou plochu k ležení. Při vysokých teplotách vzduchu ve stáji by prasata měla mít pochopitelně možnost snížit tepelné zatížení.

Za účelem omezení nevyhnutelného kontaktu zvířat s výkaly a močí byla zařízení pro ustájení prasat v posledních desetiletích vybavena většinou roštovými podlahami. Z hygienických důvodů jsou tyto systémy rozhodně oprávněné. Kompromisem by však mělo být poskytnout zvířatům přiměřený povrch k ležení a také možnosti termoregulace, které přesahují obvyklý ventilační systém. Kálení prasat v kotci by mělo být přirozeně lokalizováno do určité oblasti, tak jak je to ovšem pro prasata přirozené. Využití této přirozené vlastnosti prasat přinese i výhody. Zlepší se kvalita mikroklimatu v ustájovacím prostoru zcela přirozenou a vysoce účinnou cestou.
Funkční oblasti kotce vycházejí z různých požadavků prasete na podmínky svého životní prostředí. Navržení optimální struktury kotce musí být založeno na důkladném sledování zvířat. Je důležité, aby v kotci měla prasata k dispozici funkční oblast, jež jim umožňují projevit své přirozené chování. Nemožnost zvířat projevovat se v souladu se svými přirozenými vzorci chování vede k neklidu ve skupině, stresu a následnému výskytu nežádoucích zlozvyků, a to včetně kanibalizmu, který může přerůst ke známému okusování ocasu.
Více se dočtete v článku Ing. Miroslava Rozkota, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves, respektive z oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *