Dánský přechod od sóji k travinám

Univerzita v dánském Aarhusu vypočítala, kolik současné zemědělské půdy v Dánsku by bylo nutné použít k náhradě sóji travinami.

Bílkovina travin může nahradit dovážený sójový protein v krmných směsích pro hospodářská zvířata. Nicméně úplný přechod ze sóji na traviny si vyžádá optimalizaci pěstování travních porostů a rovněž lepší extrakční technologii. Rozloha travních porostů by se měla zvětšit a z toho bude profitovat životní prostředí a dánské zemědělství se tak stane udržitelnější.

Dánsko dováží ročně mezi 1,5 a 1,7 milionu tun sóji. To odpovídá 711 000 tunám čistého sójového proteinu. Pěstování tohoto množství sóji zabírá plochu přibližně 760 000 ha, zejména v Jižní Americe. Zvýšená celosvětová poptávka po sóje povede k budoucímu vymýcení deštného pralesa, což zvyšuje obavy ze socioekonomických problémů a problémů souvisejících se životním prostředím způsobených produkcí sóji. Aby bylo možné v Dánsku nahradit současný dovoz sóji, bude potřeba 979 000 ha využít pro pěstování travních porostů. Dánská produkce travin je zhruba 10 tun sušiny z hektaru. Zelená tráva a jetel obsahují 15 – 25 % bílkovin v sušině při očekávané extrakci proteinu okolo 40 %. Celkově to znamená, že je z jednoho hektaru možné vyrobit 0,73 tuny „čistého proteinu“. Nicméně ani současné praktiky pěstování travních porostů ani odrůdy trav nejsou optimalizovány, pokud jde o biorafinaci, která musí být také ještě plně vyvinuta. Cílený výzkum a vývojové úsilí zvýší výnosy a také množství extrahovaného proteinu.

Optimalizování travních produkčních systémů

Byly stanoveny čtyři scénáře,v jejichž rámci byla odhadnuta účinnost různých zlepšení travního produkčního systému. Jeden ze scénářů předpokládá průměrný výnos 14 tun travní sušiny na hektar s obsahem bílkovin 20%. Při doplnění o zlepšenou biorafinační technologii se jeví jako možné vyrobit 1400 kg extrahovaného proteinu z hektaru za rok.

Udržení vysokých výnosů v delších rotacích

Podle optimálního scénáře, který si vyžádá masivní výzkum a vývojové úsilí, bude nutné vyčlenit plochu 500 000 ha travních porostů jako náhradu dováženého sójového proteinu.

Travní porosty dnes zabírají v Dánsku přibližně 300 000 ha. Pokud se podaří uspět při hledání optimalizované produkce travin a biorafinačních postupů, bude stále zapotřebí přibližně dalších 200 000 ha na produkci travin, aby se podařilo nahradit dovozy sóji. Jednou z možností by bylo přeměnit část plochy kukuřice na travní produkci. Zvýšená produkce trvalých travních porostů namísto jednoletých plodin, jako jsou obiloviny a kukuřice, napomůže zmenšení množství problémů životního prostředí v zemědělství.

Tuzemské možnosti

Česká republika se podobnými scénáři také samozřejmě zaobírá. Pro ilustraci, podle výpočtů z loňského roku by bylo potřeba v České republice k částečné náhradě dovážené sóji vyčlenit 101 000 ha pro pěstování sóji k výrobě sójových extrahovaných šrotů, dalších 18 000 ha pro pěstování sóji na sójové boby, z plochy pěstované řepky vyčlenit 267 000 ha k výrobě řepkových extrahovaných šrotů, 35 000 ha pro pěstování slunečnice, 21 000 ha pro pěstování kukuřice na zrno, 36 000 na pro pěstování hrachu na zrno a 49 000 ha pro pěstování lupiny bílé na zrno.*

Josef Svoboda

Kontakt: post4me@seznam.cz  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *