Domácí šlechtění prasat oslabuje

Chov prasat v Libčanech má dlouholetou tradici. Již čtyřicet pět let se místní zemědělské družstvo věnuje chovu a šlechtění plemene landrase. Nejen kvalitou plemenného materiálu, ale také udržením vynikající úrovně zdraví v chovu si východočeské družstvo vysloužilo statut nukleového šlechtitelského chovu a zařadilo se mezi nejlepší podniky v republice. Poklesy stavů prasat, které se negativně promítají i do snížení poptávky po plemenném materiálu, však zmiňovanému podniku berou vítr z plachet.

„Museli jsme zareagovat na požadavky odbytu. Zásadní zlom nastal v roce 2004, kdy se v republice začaly výrazně redukovat stavy prasnic. Nastolený trend se nezastavil a v předloňském roce se ještě prohloubil. Současný problém, který trvá již tři roky umocňuje ještě skutečnost, že domácí genetiku z našich chovů vytěsňuje produkce zahraničních šlechtitelských programů. Odhaduji, že asi polovinu tvoří prasnice zahraniční provenience,“ uvedl dlouholetý vedoucí úseku živočišné výroby ZD Libčany Josef Široký.

Pohled do historie podniku
Zemědělské družstvo Libčany bylo založeno v roce 1962. O dvanáct let později se zmiňovaný zemědělský podnik sloučil s okolními třemi družstvy – ve Hvozdnici, Želí a Radíkovicích. Vzniklé JZD se transformovalo v roce 1993 na subjekt, kterému v současnosti v rostlinné výrobě vévodí ovocnářství a živočišná produkce je postavena výhradně na prasatech.
Družstvo v Libčanech obhospodařuje 1124 ha zemědělské půdy, z níž je 874 ha orné, dále 242 ha je ovocných sadů a osm hektarů připadá na louky a pastviny. Vedle ovocnářství, reprezentované rozlehlými sady třešní, višní, jablek, broskvoní, švestek a hrušní je produkce rostlinné výroby podniku zaměřena na obiloviny, řepku, mák a cukrovku (na biolíh).
„Také u nás byla živočišná výroba tradičně zaměřena na chov skotu a prasat. Na slušné úrovni jsme měli celkem asi 600 kusů skotu českého strakatého i holštýnské plemene, ale v rámci restitučního vypořádávání jsme přišli o část půdy a neměli jsme na čem dělat krmení, a tak jsme s chovem skotu nadobro skončili v roce 1996. Prasata u nás zvítězila také proto, že v době, kdy se dělalo v republice ozdravování chovů od Aujezskyho choroby, to bylo v letech 1974 až 1978, byl náš chov této nákazy prostý. Po našich plemenných kanečcích byla velká poptávka. Ročně jsme z tehdejšího kmenového chovu v Těchlovicích prodávali 150 až 180 kanečků,“ pokračoval Josef Široký.

Oceněná kvalita
Již od počátku východočeské družstvo chovalo na svých třech farmách prasata plemene landrase. Za účelem zlepšení užitkovosti a reprodukčních vlastností původní populace chovatelé dovezli v roce 1996 norskou landrase. Kvalitní genetický základ chovu prasat odstartoval v Libčanech novou éru, kterou v roce 1999 bylo udělení statutu nukleového šlechtitelského chovu.
Posláním nukleových šlechtitelských chovů je produkce plemenných kanců a prasniček pro šlechtění příslušné populace a pro obnovu chovů nižších stupňů, a to podle plemene a jeho pozice při hybridizaci. Genetického pokroku na bázi selekce uvnitř populace se dociluje výhradně čistokrevnou plemenitbou. Pokud jde o plemeno landrase, pak v současné době je kromě zmiňovaného zemědělského podniku v Libčanech šlechtěno ještě v dalších šesti nukleových šlechtitelských chovech.
Není to tak dlouho, co ZD Libčany mělo na svých třech farmách ustájeno okolo 300 prasnic základního stáda a odbyt produkce plemenných prasat nebyl problém. Vzhledem k poklesu stavů prasat, které se negativně promítají i do snížení poptávky po plemenném materiálu má východočeský podnik ve šlechtění asi čtvrtinu původního počtu prasnic.
„Zatím máme v nukleovém i rozmnožovacím chovu nezbytný počet prasnic jako rezervu pro případ, že se situace v poptávce po domácí genetice obrátí k lepšímu. Základem naší práce je šlechtění a produkce plemenného materiálu, ale pokud na něj není odbyt, pak genetický potenciál jednoduše skončí v salámu. Řádově tak v současné době dodáme na jatky okolo 1900 kusů prasat,“ posteskl si Josef Široký.

Užitkovost ruku v ruce se zdravím
Farma Radostov je poslední z původně tří chovatelských zařízení, které ZD Libčany k chovu prasat dosud využívá. Všechny kategorie prasat jsou ustájeny v kotcích (splňují požadavky na individuální nebo skupinové ustájení) s pevnou podlahou na podestýlce. „V původní technologii chováme prasata podle zásad welfare ve snaze využívat chovná zvířata v odpovídajícím zdraví a užitkovosti co nejdéle. O tom, že se nám to daří, svědčí nejen fakt, že v užitkovosti dosahujeme více než 24 odchovaných selat na prasnici, čímž překračujeme celorepublikový průměr přibližně o pět selat, ale i to, že jako u jednoho z mála chovů u nás dosud nebyl diagnostikován například PRRS, neboli syndrom reprodukčních a respiračních onemocnění,“ konstatoval.
Produkce plemenného materiálu má svá specifika, ať už z pohledu požadavků na ustájení zvířat v menších skupinách, nebo z důvodu nezbytného individuálního přístupu kvalifikovaného personálu. To jsou jen některé aspekty, jež se promítají do produktivity práce, která v malých chovech přirozeně nemůže dosahovat úrovně jako ve velkých podnicích s vazbou na výkrm. Situace, kdy klesá poptávka po plemenném materiálu a produkce se zhodnocuje na jatkách, může takovým podnikům i zlomit vaz.
Dlouholetý chovatel a plemenář v jedné osobě nevidí perspektivy domácího šlechtění prasat příznivě, protože prostor na trhu vytěsňuje zahraniční genetika. Podle něho by bylo řešení, kdyby se nukleové chovy udržovaly jako rezerva domácího genofondu. De facto by mělo jít o jakousi pojistku udržující tradice šlechtění prasat v naší republice.
Ve snaze o bezproblémový odbyt zemědělské družstvo v Libčanech přistoupilo k certifikaci své produkce podle standardů GlobalGap (dříve EurepGap). „Smyslem těchto opatření je výroba bezpečných potravin a ochrana životního prostředí podle zásad správné zemědělské praxe. Certifikaci jsme zahájili po etapách, to znamená že zvlášť proběhla v živočišné výrobě, tedy u prasat a odděleně i v rámci rostlinné výroby, tedy polní výroby a ovocnářství nebo pro uskladnění a expedici ovoce. Certifikovanou produkcí si prakticky vytváříme pozice pro bezproblémový odbyt. Zdánlivě to vypadá, že jde o administrativní záležitost, ale podle našich prvních zkušeností to v praxi zatím funguje. Možná jsme trochu předběhli dobu, ale věřím že to své ovoce ještě přinese,“ řekl na závěr Josef Široký.

Klíčové informace
 Historie Zemědělského družstva Libčany sahá do roku 1962. Po transformaci se podnik zaměřuje na ovocnářství, produkci obilovin, řepky, máku, cukrovky a na chov prasat.
 Družstvo se věnuje čtyřicet pět let chovu a šlechtění plemene landrase.
 V roce 1999 získal zemědělský podnik statut nukleového šlechtitelského chovu.
 Kvůli podpoře odbytu přistoupilo družstvo k certifikaci své produkce podle standardů GlobalGap (dříve EurepGap).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *