Dopad chovu skotu na životní prostředí

Společnost Alltech každoročně pořádá konferenci nazvanou The One a jinak tomu nebylo ani letos. I když se setkání muselo uskutečnit pouze digitálně, o poutavé přednášky nebyla nouze. Zajímavým tématem byl například dopad chovu skotu na životní prostředí. Skot je často označován za jednoho z významných producentů skleníkových plynů a jeho chov má podle laické veřejnosti neblahý dopad na životní prostředí.

Řečníků na téma problematika produkce skleníkových plynů v rámci chovu skotu bylo více. Jedním z nich byl Dr. Peter Ballerstedt, specialista v oblasti produkce pícnin, jenž v současné době pracuje pro společnost Barenbrug USA. Celou problematiku chovu skotu vzal Peter Ballerstedt ze široka a vysvětlil například, proč považuje chov skotu za nezbytný. Promluvil také Michael Boccadoro výkonný ředitel kalifornské koalice rodinných mléčných farem Dairy Cares, který představil aktivity koalice v rámci problematiky redukce „mléčného“ metanu.

Hovězí maso je zdravé

„Mé povídání bude vycházet nejen z mých pracovních zkušeností, ale tako z osobního poznání.“ Řekl Peter Ballerstedt hned na začátku a zdůraznil, že jde jen o jeho osobní názory, z nichž mnohé jsou sice podloženy vědeckými studiemi, ale nemusí se shodovat s názory jeho zaměstnavatele nebo institucí se kterými spolupracuje. Peter Ballerstedt věří, že pozitivně ovlivnil své zdraví prostřednictvím změny životního stylu a způsobu stravování. V této souvislosti vyzdvihuje zařazení živočišných bílkovin a doslova říká:

„Porozuměl jsem krásnému propojení mezi chovem přežvýkavců a metabolickým zdravím lidí.“

Podle Petera Ballerstedta panuje mezi laickou veřejností mnoho různých mýtů a hovězí maso je neprávem označováno za nezdravé. Opak je však pravdou. Člověk je uzpůsoben pro příjem živočišné stravy, nejen té rostlinné. K vysvětlení problematiky použil přednášející humor. Během prezentace se na tak na obrazovce objevil i kreslený vtip, kde skupina přežvýkavců vysvětluje člověku, že pokud chce být veganem, chybí mu některé vnitřnosti.

Dopady na životní prostředí

Kromě pozitivního dopadu na lidské zdraví by měl podle Petera Ballerstedta chov přežvýkavců získat další kladné body za zlepšování půdního zdraví. Aplikací statkových hnojiv se vracejí do půdy živiny a zlepšuje se i struktura půdy.

Jedním z častých argumentů ke snížení nebo dokonce zastavení chovu přežvýkavců je údajný negativní dopad na životní prostředí.

„Často slýchávám, že kdybychom přestali chovat skot, mohli bychom plochy využít pro pěstování plodin pro přímou konzumaci lidmi. Jenže, podíváme-li se na plochy zemědělské půdy, zjistíme, že jen 4 % z celkové rozlohy Země je možné využít pro intenzivní rostlinnou výrobu. Naopak rozloha ploch, které nejsou obdělávatelné, ale zvířata se na ni mohou pást, je až šestkrát větší.“

Podle Petera Ballerstedta tak chov zvířat včetně produkce krmiva nemůže významně konkurovat rostlinné výrobě určené pro přímou konzumaci člověkem.

„Velká většina toho, co se produkuje na orné půdě, už jde k lidskému použití. Není to tak, že máme spoustu orné půdy, na které se produkuje jen krmivo.“

Rostlinnou a živočišnou výrobu vidí řečník jako propojené systémy, které fungují společně a je třeba je společně rozvíjet.

Světovou populaci není dnes možné nakrmit bez chovu přežvýkavců. „Pokud nezvýšíme produktivitu a efektivitu systémů chovu přežvýkavců na celém světě, nesplníme potřeby roku 2050.“ dodává Peter Ballerstedt.

Skleníkové plyny

Peter Ballerstedt ve své řeči vyvracel tvrzení, že chov přežvýkavců má enormně velký dopad na udržitelnost a životní prostředí díky produkci skleníkových plynů, především metanu.

„Bohužel diskuze o životním prostředí bývají často příliš zjednodušené a zkreslené. Pokud tedy chceme poctivě hovořit o udržitelnosti, měli bychom zahrnout jak ekonomické a společenské faktory, tak ty ekologické. Obvykle se vnímání dopadu na životní prostředí týká pouze emisí skleníkových plynů. A dokonce i v tom vidíme obrovské zkreslení, například celkového podílu emisí, kterými se chov přežvýkavců podílí na celkové produkci skleníkových plynů.“ Podle EPA je ve Spojených státech zemědělství zodpovědné za 9 % emisí antropogenních skleníkových plynů. Z toho živočišná výroba přispívá asi čtyřmi procenty a konkrétně produkce hovězího masa dvěma procenty.

Martina Karásková

Celý článek najdete v NCH 9/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *