Dopad klimatických změn na reprodukci hospodářských zvířat

Globální oteplování a klimatické změny však nemají dopad jen na ekosystémy, ale také na aktivity člověka včetně zemědělství a chovu hospodářských zvířat. Následkem globálního oteplování dochází k tepelnému stresu zvířat, ztrátě přírodních stanovišť, nedostatku potravy a změnám v distribuci vektorů různých chorob. Negativní vliv se projevuje také v reprodukci.

Od počátku průmyslové revoluce v 18. století vzrostla celosvětová teplota o 0,8 °C. Podle záznamů meteorologů bylo poslední desetiletí v mnoha evropských zemích jedno z nejteplejších období. S větší intenzitou se vyskytují extrémní povětrnostní jevy, jako jsou vlny veder, záplavy a sucho.  Tepelný stres Tepelný stres nastává v momentě, kdy normální fyziologické termoregulační mechanizmy, jako je například pocení nebo mělké povrchové dýchání, nedokáží zvládnout extrémně vysoké teploty okolního prostředí. V důsledku tepelného stresu se u zvířat zvyšuje tělesná teplota, klesá příjem krmiva, hmotnostní přírůstky a produkce mléka. Negativní vliv tepelného stresu se projevuje i v reprodukci, což může mít pro chovy jednotlivých druhů hospodářských zvířat významné ekonomické dopady. V odolnosti vůči tepelnému stresu existují mezi jednotlivými druhy rozdíly, například skot, buvoli a prasata jsou citlivějších k tepelnému stresu než například ovce. Také plemeno ovlivňuje míru odolnosti vůči tepelnému stresu, mléčná plemena skotu mnohem hůř snáší horké podnebí, ať vlhké nebo suché, ve srovnání s masnými plemeny. Nižší odolnost dojnic je způsobena velkým výdejem vody během laktace. Ze stejného důvodu jsou citlivější vůči tepelnému stresu dojnice s vysokou užitkovostí než s nízkou produkcí mléka. U mléčného skotu by teplota prostředí optimálně neměla překročit hodnotu 25-26°C. Pokud se tak stane, klesá nejen produkční, ale i reprodukční výkonnost zvířat.

Vliv tepelného stresu na reprodukci samic

U dojnic tepelný stres negativně ovlivňuje vývoj folikulů na vaječníku, snižuje životaschopnost oocytů a snižuje hladinu pohlavních hormonů jako je například progesteron. V důsledku těchto změn se u dojnic mění meziříjový interval, zvyšuje se výskyt tichých říjí a klesá plodnost. Zvířata mají kratší říji a její příznaky jsou méně intenzivní. Oproti zimním měsícům může procento zabřezávání v letních měsících klesnout až o 30%. Vysoké teploty prostředí také snižuje pohybovou aktivitu zvířat, což zhoršuje možnost detekce říje pomocí pedometrů. Dalším faktorem, který se během teplého období na zhoršených reprodukčních ukazatelích podílí je posunutí příznaků říje do chladnějších částí dne, to je během noci a časně ráno, čímž se detekce říje nezbytná pro inseminaci dále komplikuje.

Eliana Pintus, Ph.D.
José Luis Ros-Santaella, Ph.D.
Doc. Ing. Eva Chmelíková, Ph.D.
Prof., Mgr., Ing., Markéta Sedmíková, Ph.D. 
Česká zemědělská univerzita v Praze
Kontakt: chmelikova@af.czu.cz
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *