Drůbežáři chtějí sektor rozvíjet, ne ho zachraňovat

Domácí producenti čerstvých skořápkových vajec pro přímou konzumaci jsou připraveni naplňovat požadavky stále náročnějších spotřebitelů na kvalitní potraviny. Proti společenským tlakem vyvolané technologické revoluci v chovu nosnic nejsou zásadně proti. Rozporují ale nízké farmářské ceny, které nezohledňují rok od roku zvyšující se výrobní náklady. Jedině hlad po českých potravinách, respektive vejcích může nastartovat výrobu, což v reakci řetězců pomůže narovnat cenu bez toho, aniž by chovatelé museli spoléhat na rozpočet a dotace, které by se daly využít efektivněji. Respektive k rozvoji sektoru, nikoli k jeho zachraňování.

O aktuální situaci v komerčních chovech nosnic jsme hovořili s místopředsedou Českomoravské drůbežářské unie, o. s., pro nosnou drůbež Ing. Zdeňkem Mlázovským.

Přestože na ukončení produkce v obohacených klecích mají chovatelé nosnic ještě pět let, podle některých vyjádření obchodní řetězce přestanou odebírat klecová vejce do roku 2025. Jaká je současná situace?
Aktuálně se asi 65 % slepic chová v obohacených klecích, které budou od 1. ledna 2027 zakázané. Na rok 2025 avizované ukončení odběru vajec z klecí obchodními řetězci pociťujeme již nyní, když takzvaně vylistovávají klecová vejce z běžných objednávek a prodávají je jen v jednorázových akcích. I když cena vajec z preferovaných voliér či podlahových chovů je o něco vyšší, stále je na hraně přežití. Přitom vstupy a náklady rok od roku rostou – ať už to je například cena za krmné směsi, energii, lidskou práci, nebo nakonec i za obalové materiály, které musejí být samozřejmě certifikované a v souladu s použitím v potravinářství. Cena pro producenty zůstala na úrovni 70. let minulého století. S cenou na pultech, kterou si určují prodejci ovšem nekoresponduje. Producentům skořápkových vajec, kteří zhodnotí okolo 85 % vyprodukovaného objemu v obchodních řetězcích by pomohlo, kdyby měly v ruce legislativní nástroj na výši obchodní marže.

V chovatelské Evropě prosazované welfare mění standardy chovu prakticky u všech druhů hospodářských zvířat. Čemu se musí věnovat pozornost v chovech nosnic?
Zvyšuje se tlak na kvalitu technologií, které by zvířatům přinášely maximální pohodlí, a přitom zajišťovaly standardní kvalitu potravin, mimo jiné i s ohledem na znečištění skořápky.
S nástupem nových technologií je třeba věnovat pozornost výběru nosných hybridů, které by měly být obecně pohyblivější a měly by samozřejmě přinášet maximální produkci. Tomuto požadavku v současné době odpovídají převážně bílé slepice s nižší hmotností, které mají srovnatelnou snášku se slepicemi v klecích, ale jsou životaschopnější.
V souvislosti se zlepšením životních podmínek zvířat se v chovatelské praxi začínají prodlužovat turnusy na 80 až 90 týdnů věku nosnic, čímž se oddaluje brakace o dva až tři měsíce. A to bez toho, aniž by se to promítlo do zhoršení kvality skořápky. V souvislosti s tím se klade větší důraz na výživu nosnic, zejména v období na konci snáškového období. Současně je třeba brát v úvahu i riziko nižší účinnosti vakcín, jimiž se vakcinují kuřice v odchovnách. V tomto případě jsou na místě konzultace s veterinárním lékařem, který chov dozoruje, případně se státní veterinární správou a konečně i zajištění vyšší úrovně biosekurity.

Horkou novinkou je i zákaz usmrcování kohoutků nosných hybridů po vylíhnutí, který by měl platit například v Německu od 1. ledna příštího roku. Co to přinese líhňařům a jak se to promítne do ceny vajec?
Je to opět vyústění tlaku skupin lidí na ochranu práv zvířat. Paradoxně všechny tyto tlaky vedou k vyšší zátěži životního prostředí, větší uhlíkové stopě. Ale to je na jinou diskuzi. V souvislosti s tímto zákazem se nabízejí dvě možnosti, a to likvidace násadových vajec s embryem kohoutků nebo vylíhnuté kohoutky vykrmovat. Údajně nejspolehlivěji se dá pohlaví ve vejci určit od 8. dne po nasazení do líhně, kdy embryo ještě necítí bolest. Dosud se kuřata v líhních sexovala, jinými slovy se rozdělovala podle pohlaví až po vylíhnutí, přičemž kohoutci se utratili.
Z metod určování pohlaví již ve vejci se v praxi zatím využívá metoda endokrinních markerů.
Protože výkrm lehkých kohoutků nosných typů drůbeže si vyžádá obrovské náklady a o výsledný produkt bude minimální zájem, uvedený zákaz se tak bude spíše naplňovat likvidací vajec. Pokud se toto opatření přijme také u nás, zvýší se náklady na odchov kuřiček, což se s velkou pravděpodobností promítne i do ceny vajec.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *