17.10.2008 | 01:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ekonomika ruku v ruce s ekologií

Chov mléčného skotu v podhorských oblastech, který je například v Rakousku nebo Švýcarsku tradiční alternativou kvalitní produkce mléka, u nás zatím naráží na nedostatečnou podporu chovatelů. Většina z nich proto pod tíhou vysokých nákladů na údržbu trvalých travních porostů přešla k méně náročnějšímu chovu masných plemen skotu. Jednou z mála výjimek v republice je farma Vajglov na Jesenicku, která se svou specializací na chov holštýnek hlásí k efektivnějšímu využívání trvalých travních porostů v podhorských oblastech.

„Jsem zklamaný z toho, že restrukturalizace zemědělství v podhorských oblastech se u nás nedokončila. Zatímco v západní Evropě se chov mléčného skotu v těchto oblastech podporuje, v České republice je to chov masných plemen, který podle mého názoru nesplňuje účelné využívání trvalých travních porostů. V tomto systému jsou při jednosečném využití trvalé travní porosty poškozovány opožděnou sklizní. Například ve Švýcarsku neznají v praxi pojem obnova trvalých travních porostů, neboť se chovatelé předstihují v termínu první seče, aby dosáhli co nejvyšší kvality krmení a ušetřili náklady za jadrná krmiva. V podhůří Alp dosahují díky vyššímu úhrnu srážek a zčásti i vyšší úrodnosti půdy i pěti sklizní trvalých travních porostů do roka. Současně tak podporují hustotu a vytrvalost trvalých travních porostů, jež jsou předpokladem pro plnění jejich nezastupitelných funkcí pro životní prostředí. Na své farmě jsem od roku 1992 neobnovil jediný hektar z obhospodařované výměry a v posledních letech průměrná užitkovost ve stádu převyšuje 10 000 kg mléka za laktaci. To je více než výmluvný příklad systému, který je funkční i v našich podmínkách,“ řekl v úvodu naší návštěvy majitel farmy Ing. Svatopluk Kovařík.

Zahraniční zkušenosti
Jak již bylo v úvodu zmíněno, farma Vajglov se specializuje na chov holštýnského skotu. A to bez ohledu na polohu dvanácti set hektarů obhospodařované zemědělské půdy, jež leží v nadmořské výšce od 560 do 720 m. Výživa čtyř set vysokoprodukčních dojnic je postavena na plodinách, které poskytují v dané oblasti nejvyšší výnos živin. V tomto případě to jsou trvalé travní porosty (TTP). Zkušenosti Ing. Kovařík sbíral v Rakousku a ve Švýcarsku, kde v podhůří navštívil několik farem a zemědělských škol.
„Při návštěvě zemědělské školy v St. Gallenu jsem si ujasnil princip podpory zemědělství v podhůří v zemích západní Evropy, kde je kratší vegetační doba, chladnější klima, nižší úrodnost půdy a vysoký úhrn srážek. Jak v Rakousku, tak ve Švýcarsku chov mléčného skotu na trvalých travních porostech podporují, protože si velmi dobře uvědomují, že mléko z travních porostů je velmi kvalitní. Málo vzrůstné výběžkaté trávy, například kostřava červená, psineček výběžkatý, které jsou základem trvalých travních porostů, mají nezastupitelné funkce v krajině, ať už pro zadržení vody, zastavení eroze, snížení prašnosti nebo pro přirozené zvyšování úrodnosti půdy či pro zvyšování biodiverzity. V neposlední řadě má chov mléčného skotu v podhůří význam i z pohledu zaměstnanosti,“ podělil se o nabyté zkušenosti.
Pro úplnost je třeba dodat, že trsnaté trávy, jako je například lipnice luční nebo srha říznačka, jsou sice vzrůstově vyšší a dávají vyšší výnosy, ale zastíněním vytlačují výběžkaté druhy trav. Trvalý travní porost postupně řídne a přestává splňovat své nezastupitelné funkce, o nichž již byla řeč.

Rozhoduje včasná sklizeň
Aby píce byla kvalitní a splňovala požadavky na obsah živin v sušině, je nezbytné sklizeň provést v co nejkratším termínu. Včasné posekání a uložení zavadlé a konzervačními prostředky ošetřené nařezané píce do vaků je v režii spolupracující firmy, jež disponuje výkonnou sklízecí technikou.
„První seč probíhá při výšce porostů do 20 cm, těsně před metáním většiny trav, v termínu od 20. do 30. května. Během deseti dnů klesne obsah dusíkatých látek v sušině z 20 na 15 procent a obsah vlákniny se zvyšuje z 20 až na 27 %. S každým dalším dnem zpoždění sklizně obsah dusíkatých látek klesá až k osmi procentům a obsah vlákniny vzrůstá až na úroveň 33 %. Taková senáž je pro mléčný skot nevhodná, mechanicky nasytí, ale vysoký obsah hůře stravitelné vlákniny má za následek pokles příjmu sušiny a při nízké koncentraci živin je příčinou značného poklesu produkce mléka. Včasná první seč, kdy při rozhrnutí porostu zahlédneme první žloutnoucí lístky, je zároveň předpokladem pro udržení hustoty a vytrvalosti TTP,“ doplnil majitel farmy Vajglov.

Vybalancovaná výživa
Směsnou krmnou dávku (TMR) pro produkční stádo dojnic na farmě Vajglov představuje 23 až 30 kg senáže z první seče a deset kilogramů jadrných krmiv (5 kg kukuřice, 3 kg pšenice a do 2 kg sóji), včetně doplňků v podobě minerálií, vápence, krmné soli a sody. Senáže z prvních sečí o sušině 33 až 45 procent jsou proti senážím ze druhé a další seče vhodnější nejen pro vyšší obsah živin, ale i z pohledu požadavků krav na strukturální vlákninu.
„Koncentrace živin v krmné dávce pokrývá potřebu krav na produkci 30 až 33 litrů při celkovém obsahu sušiny TMR 21 až 22 kg. Dojnice produkující 45 až 55 l mléka přijmou v krmné dávce i více než 28 kg TMR. Pro malou skupinu krav v rozdoji zkrmuji TMR s nižší koncentrací jadrných krmiv. Kategorii zaprahlých krav jsem ještě donedávna krmil pouze kvalitní senáží ze druhé seče. TMR se 3 až 3,5 kg jadrných krmiv dostávaly až krávy na porodně v době tři až čtyři týdny před porodem. V současné době si ověřuji systém společné krmné dávky pro krávy stojící na sucho a krávy na porodně při koncentraci jadrných krmiv ve směsné krmné dávce v množství 1,5 kg. Od tohoto kroku si slibuji zlepšení zdravotního stavu krav po porodu s důrazem na stav dělohy, potažmo snížení počtu případů dislokace slezu a zlepšení zabřezávání. Na druhé straně se obávám určitého snížení užitkovosti krav v průběhu laktace,“ prozradil na závěr Ing. Kovařík.
Pokud jde o krmení dalších kategorií, tak výživa jalovic je zajišťována senážemi ze druhých sečí a standardními dávkami jadrných krmiv. Odchov telat je postaven na starteru a nižších dávkách mléka. Po převedení na rostlinnou výživu dostávají telata směs senáže a jádra, zakládanou míchacími krmnými vozy.

Inspirace pro ostatní
Chov mléčného skotu na trvalých travních porostech je ve všech směrech náročná disciplína . Kvalitní produkce je vykoupena nemalými prostředky na pořízení stájových technologií stejně jako náklady za včasnou sklizeň, která je limitující pro odpovídající obsah živin v krmné dávce dojnic. To je hlavní důvod, proč domácí chovatelé v podhorských oblastech přesedlali na chov masných plemen, který si s trochou nadsázky řečeno neklade ani velké nároky na ošetřující personál.
O funkčnosti a využití trvalých travních porostů ve výživě vysokoprodukčních dojnic není třeba pochybovat. Na místě je ale položit si stejnou otázku, jakou při návštěvě farmy Vajglov položil farmář Svatopluk Kovařík: „Kdy se u nás začnou chovatelé mléčného skotu hospodařící v podhorských oblastech podporovat?“

Klíčová slova
 Na farmě Vajglov chovají holštýnský skot v nadmořské výšce od 560 do 720 m.
 Farmou obhospodařovaná výměra 1200 ha trvalých travních porostů představuje krmivou základnu jak pro stádo 400 vysokoprodukčních dojnic, tak pro 400 holštýnských jalovic.
 Užitkovost farmy je na úrovni převyšující 10 000 kg mléka.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down