Chov mléčného skotu v podhorských oblastech, který je například v Rakousku nebo Švýcarsku tradiční alternativou kvalitní produkce mléka, u nás zatím naráží na nedostatečnou podporu chovatelů. Většina z nich proto pod tíhou vysokých nákladů na údržbu trvalých travních porostů přešla k méně náročnějšímu chovu masných plemen skotu. Jednou z mála výjimek v republice je farma Vajglov na Jesenicku, která se svou specializací na chov holštýnek hlásí k efektivnějšímu využívání trvalých travních porostů v podhorských oblastech.
„Jsem zklamaný z toho, že restrukturalizace zemědělství v podhorských oblastech se u nás nedokončila. Zatímco v západní Evropě se chov mléčného skotu v těchto oblastech podporuje, v České republice je to chov masných plemen, který podle mého názoru nesplňuje účelné využívání trvalých travních porostů. V tomto systému jsou při jednosečném využití trvalé travní porosty poškozovány opožděnou sklizní. Například ve Švýcarsku neznají v praxi pojem obnova trvalých travních porostů, neboť se chovatelé předstihují v termínu první seče, aby dosáhli co nejvyšší kvality krmení a ušetřili náklady za jadrná krmiva. V podhůří Alp dosahují díky vyššímu úhrnu srážek a zčásti i vyšší úrodnosti půdy i pěti sklizní trvalých travních porostů do roka. Současně tak podporují hustotu a vytrvalost trvalých travních porostů, jež jsou předpokladem pro plnění jejich nezastupitelných funkcí pro životní prostředí. Na své farmě jsem od roku 1992 neobnovil jediný hektar z obhospodařované výměry a v posledních letech průměrná užitkovost ve stádu převyšuje 10 000 kg mléka za laktaci. To je více než výmluvný příklad systému, který je funkční i v našich podmínkách,“ řekl v úvodu naší návštěvy majitel farmy Ing. Svatopluk Kovařík.
Zahraniční zkušenosti
Jak již bylo v úvodu zmíněno, farma Vajglov se specializuje na chov holštýnského skotu. A to bez ohledu na polohu dvanácti set hektarů obhospodařované zemědělské půdy, jež leží v nadmořské výšce od 560 do 720 m. Výživa čtyř set vysokoprodukčních dojnic je postavena na plodinách, které poskytují v dané oblasti nejvyšší výnos živin. V tomto případě to jsou trvalé travní porosty (TTP). Zkušenosti Ing. Kovařík sbíral v Rakousku a ve Švýcarsku, kde v podhůří navštívil několik farem a zemědělských škol.
„Při návštěvě zemědělské školy v St. Gallenu jsem si ujasnil princip podpory zemědělství v podhůří v zemích západní Evropy, kde je kratší vegetační doba, chladnější klima, nižší úrodnost půdy a vysoký úhrn srážek. Jak v Rakousku, tak ve Švýcarsku chov mléčného skotu na trvalých travních porostech podporují, protože si velmi dobře uvědomují, že mléko z travních porostů je velmi kvalitní. Málo vzrůstné výběžkaté trávy, například kostřava červená, psineček výběžkatý, které jsou základem trvalých travních porostů, mají nezastupitelné funkce v krajině, ať už pro zadržení vody, zastavení eroze, snížení prašnosti nebo pro přirozené zvyšování úrodnosti půdy či pro zvyšování biodiverzity. V neposlední řadě má chov mléčného skotu v podhůří význam i z pohledu zaměstnanosti,“ podělil se o nabyté zkušenosti.
Pro úplnost je třeba dodat, že trsnaté trávy, jako je například lipnice luční nebo srha říznačka, jsou sice vzrůstově vyšší a dávají vyšší výnosy, ale zastíněním vytlačují výběžkaté druhy trav. Trvalý travní porost postupně řídne a přestává splňovat své nezastupitelné funkce, o nichž již byla řeč.
Rozhoduje včasná sklizeň
Aby píce byla kvalitní a splňovala požadavky na obsah živin v sušině, je nezbytné sklizeň provést v co nejkratším termínu. Včasné posekání a uložení zavadlé a konzervačními prostředky ošetřené nařezané píce do vaků je v režii spolupracující firmy, jež disponuje výkonnou sklízecí technikou.
„První seč probíhá při výšce porostů do 20 cm, těsně před metáním většiny trav, v termínu od 20. do 30. května. Během deseti dnů klesne obsah dusíkatých látek v sušině z 20 na 15 procent a obsah vlákniny se zvyšuje z 20 až na 27 %. S každým dalším dnem zpoždění sklizně obsah dusíkatých látek klesá až k osmi procentům a obsah vlákniny vzrůstá až na úroveň 33 %. Taková senáž je pro mléčný skot nevhodná, mechanicky nasytí, ale vysoký obsah hůře stravitelné vlákniny má za následek pokles příjmu sušiny a při nízké koncentraci živin je příčinou značného poklesu produkce mléka. Včasná první seč, kdy při rozhrnutí porostu zahlédneme první žloutnoucí lístky, je zároveň předpokladem pro udržení hustoty a vytrvalosti TTP,“ doplnil majitel farmy Vajglov.
Vybalancovaná výživa
Směsnou krmnou dávku (TMR) pro produkční stádo dojnic na farmě Vajglov představuje 23 až 30 kg senáže z první seče a deset kilogramů jadrných krmiv (5 kg kukuřice, 3 kg pšenice a do 2 kg sóji), včetně doplňků v podobě minerálií, vápence, krmné soli a sody. Senáže z prvních sečí o sušině 33 až 45 procent jsou proti senážím ze druhé a další seče vhodnější nejen pro vyšší obsah živin, ale i z pohledu požadavků krav na strukturální vlákninu.
„Koncentrace živin v krmné dávce pokrývá potřebu krav na produkci 30 až 33 litrů při celkovém obsahu sušiny TMR 21 až 22 kg. Dojnice produkující 45 až 55 l mléka přijmou v krmné dávce i více než 28 kg TMR. Pro malou skupinu krav v rozdoji zkrmuji TMR s nižší koncentrací jadrných krmiv. Kategorii zaprahlých krav jsem ještě donedávna krmil pouze kvalitní senáží ze druhé seče. TMR se 3 až 3,5 kg jadrných krmiv dostávaly až krávy na porodně v době tři až čtyři týdny před porodem. V současné době si ověřuji systém společné krmné dávky pro krávy stojící na sucho a krávy na porodně při koncentraci jadrných krmiv ve směsné krmné dávce v množství 1,5 kg. Od tohoto kroku si slibuji zlepšení zdravotního stavu krav po porodu s důrazem na stav dělohy, potažmo snížení počtu případů dislokace slezu a zlepšení zabřezávání. Na druhé straně se obávám určitého snížení užitkovosti krav v průběhu laktace,“ prozradil na závěr Ing. Kovařík.
Pokud jde o krmení dalších kategorií, tak výživa jalovic je zajišťována senážemi ze druhých sečí a standardními dávkami jadrných krmiv. Odchov telat je postaven na starteru a nižších dávkách mléka. Po převedení na rostlinnou výživu dostávají telata směs senáže a jádra, zakládanou míchacími krmnými vozy.
Inspirace pro ostatní
Chov mléčného skotu na trvalých travních porostech je ve všech směrech náročná disciplína . Kvalitní produkce je vykoupena nemalými prostředky na pořízení stájových technologií stejně jako náklady za včasnou sklizeň, která je limitující pro odpovídající obsah živin v krmné dávce dojnic. To je hlavní důvod, proč domácí chovatelé v podhorských oblastech přesedlali na chov masných plemen, který si s trochou nadsázky řečeno neklade ani velké nároky na ošetřující personál.
O funkčnosti a využití trvalých travních porostů ve výživě vysokoprodukčních dojnic není třeba pochybovat. Na místě je ale položit si stejnou otázku, jakou při návštěvě farmy Vajglov položil farmář Svatopluk Kovařík: „Kdy se u nás začnou chovatelé mléčného skotu hospodařící v podhorských oblastech podporovat?“
Klíčová slova
Na farmě Vajglov chovají holštýnský skot v nadmořské výšce od 560 do 720 m.
Farmou obhospodařovaná výměra 1200 ha trvalých travních porostů představuje krmivou základnu jak pro stádo 400 vysokoprodukčních dojnic, tak pro 400 holštýnských jalovic.
Užitkovost farmy je na úrovni převyšující 10 000 kg mléka.