Genetika pro šlechtitelskou praxi

Pracovníci Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi řešili mezi roky 2009 až 2013 výzkumný záměr s názvem Udržitelný rozvoj chovu hospodářských zvířat v evropském modelu multifunkčního zemědělství. Jeden z tematických okruhů se týkal problematiky genetiky a šlechtění hospodářských zvířat.

 

Garantem okruhu s názvem Rozvoj genetiky a šlechtění hospodářských zvířat, včetně aplikace poznatků molekulární genetiky byl prof. Ing. Josef Přibyl, DrSc. Tematický okruh byl členěn do čtyř věcných etap. V nich se řešily otázky genetického polymorfismu kandidátních genů a exprese genů ve vztahu k produkčním a funkčním vlastnostem hospodářských zvířat, nových metod genetického hodnocení hospodářských zvířat, využití bio-ekonomických modelů ve šlechtění a efektivní strategie selekce hospodářských zvířat.

Prof. Přibyl řekl, že 90 % činnosti se věnuje genetickému hodnocení hospodářských zvířat.

Molekulární genetika se využívala pro stanovení vazby genů k užitkovým vlastnostem u českého strakatého skotu. Mapovaly se lokusy kvantitativních znaků na vybraných chromozómech (38 molekulárních markerů na 5 chromozomech).

Druhou oblastí, ve které je zapojena molekulární genetika, je zjišťování genetických rozdílů mezi populacemi, nebo mezi liniemi zvířat. U starokladrubských koní se testovaly vztahy linií hřebců podle mikrosatelitního polymorfismu a u huculských koní vztahy rodin klisen podle mitochondriální DNA. Je tak možno stanovit příbuznost a stupeň inbreedingu.

Etapa genetického hodnocení hospodářských zvířat, stanovení plemenné hodnoty se zabývala například genetickou podmíněností mastitid, tedy otázkou zdravotního stavu vemene dojeného skotu.

Ve čtvrté  etapě se prokázalo, že se změnou rychlosti růstu u japonských křepelek, u kterých se počet generací záměrného šlechtění blíží padesáti, korelují s ostatní vlastnostmi a odráží se ve změnách v reprodukci, v nižší líhnivosti – úhynu zárodků během inkubace, v nízkém počtu snesených vajec atd.

Další výzkum se zabýval analýzou rodokmenů starokladrubských koní,  byly zjištěny chybné údaje, které by mohly vést k chybám v odhadech populačních parametrů. Zjišťovaly se koeficienty příbuznosti, který je u starokladrubského koně průměrně 0,13 a maximálně 0,40 (u bílé varianty 0,11, resp. 0,31 a u vrané varianty 0,15, resp. 0,40).

U masného skotu byly vybrány ukazatele genetického hodnocení mateřské plodnosti (věk při prvním otelení, délka prvního mezidobí, dlouhověkost) a dalším krokem byla předpověď plemenných hodnot pro znaky mateřské plodnosti.

U holštýnského skotu se odhadovaly genetické parametry pro výskyt klinické mastitidy, a ta byla definována třemi způsoby – počet mastitid za laktaci, počet dní onemocnění mastitidou za laktaci, mastitida ano/ne za laktaci.

Zároveň byly odhadnuty korelace mezi znaky klinické mastitidy a mléčnou produkcí, počtem somatických buněk, protože tyto znaky mohou být, díky vysoké korelaci, použity pro víceznakový odhad plemenné hodnoty pro odolnost vůči mastitidě.*

Podrobněji v týdeníku Zemědělec.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *