Genetika versus ekonomika

V souvislosti s nárůstem počtu selat ve vrhu se stále častěji hovoří o hyperplodných liniích prasnic. Jejich využívání neznamená lámání rekordů v ukazatelích užitkovosti, ale snahu co nejlépe využít reprodukční potenciál zvířat.

Na otázku, jak se genetika promítá do ekonomiky produkce selat hovořil na semináři pro chovatele prasat, který uspořádala katedra speciální zootechniky ČZU v Praze ve spolupráci s Českou technologickou platformou pro zemědělství, Ing. Filip Offenbartl z firmy CBS – Czech Breeding Services, s. r. o.
„V počtu selat ve vrhu hraje významnou roli genetika. Cílem je dobrá porodní hmotnost a vyrovnanost selat, což lze ovlivnit jak výběrem již zmiňované genetiky, tak i výživářskými opatřeními v době březosti. Praktikuje se vyšší krmná dávka v poslední třetině gravidity, ovšem základem je, aby plemenice před porodem byly v optimální kondici, tj. s optimálním tukovým krytím. K zamezení ztrát novorozených selat se osvědčuje asistence u porodů, případně se do porodního kotce umístí na noc do zóny primárního zdroje tepla ještě druhá infralampa. Kromě sucha a tepla novorozené sele potřebuje dostatečně se napít mleziva. Dobrý chovatel musí znát vemena svých prasnic, respektive počet funkčních struků. U početných vrhů lze využít dělené sání, cross-fostering nebo příkrm mléčnými náhražkami,“ zkompletoval možnosti šlechtitel firmy CBS, s. r. o.
Cílovou hmotnost selat při odstavu převyšující sedm kilogramů lze docílit jen s optimálními přírůstky, které velkou měrou ovlivňuje mléčnost prasnic. V této souvislosti je však třeba říci, že porodní hmotnost selat a mléčnost prasnic se musí řešit již na březárně. Přitom velký důraz se klade na optimální tukové krytí před porodem, kterým se sleduje kondice zvířat a uniformita stáda. Zvířata v optimální kondici mají menší problémy s končetinami, ale i snadnější porody, méně mrtvě narozených a dále i zalehnutých selat a méně problémů během laktace s příjmem krmiva a produkcí mléka.
„Konkurence v Evropě je obrovská, a pokud chceme uspět, musíme splňovat počet odchovaných selat od prasnice, který začíná od třiceti. K tomu je třeba pracovat s plodnou genetikou, ale současně dělat maximum pro to, aby kvalita odstavených selat byla co nejlepší,“ uzavřel svou přednášku Ing. Offenbartl.
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *