Hluková zátěž při dojení a její vliv na mléčnou užitkovost dojnic

Intenzifikace zemědělské výroby způsobuje, že chovaná zvířata jsou v prostředí farem vystavována různým nepříznivým vlivům vyvolávajícím stres. Nejvyšší citlivost na působení stresorů mají zvířata chovaná v nejintenzivnějších systémech chovu a zvířata vyšlechtěná k intenzivnímu jednostrannému využití. Nejdůležitější a nejzatíženější kategorií v chovu skotu jsou dojnice, na které jsou kladeny vysoké požadavky jak z hlediska produkce, tak i reprodukce. Proces dojení probíhá ve většině případů v dojírnách, dojnice se tedy během svého života zdržují nejen ve stájích, ale i v prostorách dojíren.

Na farmách pro chov dojnic bylo provedeno měření hlukové zátěže dojnic z hlediska různého technologického uspořádání dojíren a způsobu dojení. Měření hlukových hladin probíhalo v dojírnách, v prostoru krajního dojicího stání (u kruhové rotační dojírny vně kruhu, u AMS dojení u výstupní branky), během dojicího procesu i mimo něj. Bylo uskutečněno deset opakovaných měření v každé dojírně, s tříminutovým časovým intervalem každého měření (aby byla zaznamenána každá výraznější změna v úrovni hluku). Měřicí přístroj byl během měření umístěn v úrovni hlavy dojnice (1,5 m nad úrovní podlahy dojicího stání, 0,5 m od hlavy). Před každou sérií měření byla provedena kalibrace přístroje zvukovým kalibrátorem a následně změřeno hlukové pozadí v prázdné dojírně (dojnice nebyly přítomny a dojicí systém nebyl v činnosti). Klimatické podmínky, při kterých měření probíhalo, byly sledovány a zaznamenávány před prvním měřením a po ukončení posledního měření.

Přístrojem na měření zvuku (zvukový analyzátor) byla zaznamenávána ekvivalentní hladina akustického tlaku

Hluk vznikající při dojení závisí nejen na technologickém vybavení dojírny, zdrojích požadovaného podtlaku/tlaku (vakuová pumpa/kompresor apod.), jejich stáří a umístění (strojovna by měla být samostatná a uzavíratelná místnost, umístěná co nejdále od dojicího prostoru). Důležitým faktorem je také počet zvířat dojených ve stejnou dobu, tzn. kapacita dojírny (počet dojicích stání) a systém odchodu podojených zvířat (individuální nebo rychlý odchod). Hluk také přímo závisí na způsobu práce personálu, zejména na její rychlosti (ve spěchu vzniká více hluku), přesnosti nasazování strukových násadců (v případě nesprávného nasazení vzniká většinou nepříjemný intenzivní zvuk přisáváním vzduchu z okolního prostředí), na způsobu nahánění dojnic na dojicí stání, používané technice při odstraňování exkrementů z dojicích stání během dojicího procesu a jeho četnosti (především splachování exkrementů vodou z vysokotlaké trysky) a v neposlední řadě také na vzájemné hlasové komunikaci personálu.*

 Ing. Marie Šístková, CSc., Ing. Martin Filip, Ing. Antonín Dolan, Ph.D., Ing. Radim Kuneš, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky

Podrobněji v časopisu Náš chov 2/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *