Hodnocení frakcí dusíkatých látek u siláží ve výživě přežvýkavců

Cílem práce bylo vyhodnotit nutriční hodnoty běžně využívaných siláží ve výživě přežvýkavců dle tzv. Cornellského systému. V práci bylo vyhodnoceno 5 siláží (jetelová, kukuřičná, jílková, travní a vojtěšková), byly u nich analyzovány jednotlivé frakce dusíkatých látek (NL) (A, B1, B2, B3 a C) a následně byly zjištěné hodnoty statisticky vyhodnoceny. Výsledky této práce potvrzují vliv obsahu hrubé vlákniny a frakcí vlákniny (ADF, NDF, ADL) na jednotlivé frakce NL. Nejvyšší hodnoty NL (187,8 a 192,8 g/kg sušiny) a frakce A (612,1 a 594,7 g/kg NL) byly zjištěny u vojtěškové a jílkové siláže, resp. stejný trend byl potvrzen u frakce C, která je spojená s lignifikací. Nejvyšší hodnota frakce C (391,6 g/kg NL) byla zjištěna u travní siláže, což korespondovalo s jejím obsahem ADL (r = 0,777; P < 0,01). Korelace na hladině P < 0,05 byla zjištěna mezi frakcemi A a B2 (r = 0,711).

Tzv. Cornellský systém (CNCPS, Cornell Net Carbohydrate and Protein System) představuje systém  hodnocení dusíkatých látek i sacharidů z komplexního pohledu trávení přežvýkavců. Tento systém rozděluje dusíkaté látky podle jejich degradovatelnosti v bachoru a stravitelnosti v tenkém střevě na frakci A (neproteinový dusík), B1 (rychle rozložitelný protein), B2 (středně rychle rozložitelný protein), B3 (pomalu rozložitelný protein) a C (vázaný neboli nestravitelný protein). V roce 2015 vydal Higgs a kol. publikaci s pozměněnou frakcionací dusíkatých látek (frakce A1, A2, B1, B2 a C), kde frakce A1 představuje amoniak, A2 rozpustný skutečný protein, B1 nerozpustný skutečný protein, B2 protein navázaný na vlákninu a C nestravitelný protein. Záleží na laboratoři, pro kterou frakcionaci se rozhodne.

Výsledky této práce přinášejí podrobné rozdělení frakcí NL u siláží, které jsou u nás běžně využívané ve výživě přežvýkavců. V práci je poukázán zejména vliv vyššího obsahu frakcí vlákniny (CF, NDF, ADF, ADL) na jednotlivé frakce NL. Dále je zde možné vysvětlení obsahu pomalu rozložitelného proteinu a nestravitelného proteinu s ohledem na zpracování krmiv, jak publikoval Jančík a kol. (2017), kdy zahřívání siláží se řadí k dalším parametrům, které mohou ovlivňovat zastoupení jednotlivých frakcí NL. Dále má na zastoupení jednotlivých frakcí NL vliv i průběh silážního procesu v silážích. Siláže, ve kterých probíhá horší kvalita kvašení, mají vyšší zastoupení frakce A, oproti ostatním frakcím (B1, B2, B3 a C). Samozřejmě může mít vliv na zastoupení frakcí NL v silážích i způsob odběru vzorku.

Frakcionace NL v krmivech poskytuje širší pohled na stravitelnost přijatých krmiv v zažívacím traktu přežvýkavců. Tyto postupy umožňují správné vybalancování živin v krmné dávce, jejich poměr a koncentraci tak, aby bachor fungoval správně.*

Článek byl odborně recenzován.  

 Ing. Marie Koukolová, Ph.D.1,

doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D. 1,2,

Ing. Veronika Koukolová, Ph.D.1

1Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.,

2Česká zemědělská univerzita v Praze

Kompletní článek najdete v časopise Krmivářství 2/2019

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *