Hypokalcémie u dojnic a její prevence

Na počátku laktace a v jejím dalším průběhu se významně zvyšuje potřeba živin pro syntézu mléka. Kromě zvýšené potřeby energie se zvyšuje požadavek na obsah vápníku v krmivu. Článek podrobně rozebírá problémy s nedostatkem vápníku – klinickou a subklinickou hypokalcémii. Nabízí také řešení.

Potřeba vápníku na počátku laktace je dvakrát až třikrát vyšší, než v období stání na sucho. Krátce před otelením kráva denně ukládá 8 až 10 g vápníku do plodu, zatímco po otelení je do mleziva a mléka denně sekretováno 20 až 30 g vápníku. Pro pokrytí této zvýšené potřeby vápníku je nutná metabolická adaptace dojnice. Pokud k této adaptaci nedojde včas nebo v dostatečném rozsahu, koncentrace vápníku v krvi klesá pod kritickou hranici, což vede ke vzniku subklinické hypokalcémie nebo dokonce mléčné horečky (klinické hypokalcémie).

Prevence hypokalcémie

Prevence hypokalcémie spočívá především v úpravě krmné dávky v období před porodem. Změny ve složení předporodní krmné dávky (asi 3 týdny před otelením) aktivují fyziologické mechanismy mobilizace vápníku pro pohotové uspokojení zvýšené potřeby vápníku na syntézu kolostra a mléka. Jelikož je 10 dní před porodem potřeba vápníku až 3x nižší než v poporodním období, lze regulační mechanismy aktivovat krmnou dávkou s nedostatkem vápníku (40 až 80 g/kus/den). Když pak po porodu podáváme krmnou dávku s dostatečným množstvím vápníku, je organizmus nastaven na jeho zvýšené vstřebávání ze střeva.

Prevence hypokalcémie spočívá v následujících bodech:

 

  • Poměr Ca:P by měl být v období 4 – 6 týdnů před porodem 1:1, maximálně 1,5:1.
  • Preventivní podání vitamínu D3 týden před plánovaným porodem podpoří vápníkový metabolismus
  • Zkrmování aniontových solí v období přípravy na porod. Nejpozději 21 dnů před plánovaným otelením by se měl rozdíl kationtů a aniontů (DCAD), pro jehož stanovení se nejčastěji používá rovnice (Na+ + K+) – (Cl + SO42-), pohybovat na úrovni -120 až -150 mEq/kg sušiny. Nejlepší zdroje aniontů jsou chlorid vápenatý, síran vápenatý a síran hořečnatý. Převaha aniontů vyvolá mírnou metabolickou acidózu, umožňující dojnici lépe využívat vápník z krmné dávky a vápník uvolněný z kostních depozitů. Jejich podávání ale musí předcházet analýzy krmné dávky na její schopnost způsobovat alkalózu nebo acidózu podle zastoupení jednotlivých iontů. Podávání aniontových solí musí být navíc neustále kontrolováno, aby bylo eliminováno riziko vzniku příliš silné metabolické acidózy. Krmná dávka nesmí obsahovat alkalické složky (velká množství senáží, bachorové pufry). Komplikací je i nízká chutnost aniontových solí. Charbonneau et al. (2006) provedli rozsáhlou meta-analýzu předchozích publikovaných studií a vypočítali, že krmení typické dávky aniontů před otelením vede k pětinásobné redukci rizika klinické mléčné horečky. Oproti tomu, Oetzel (2014) uvádí, že více než 50 % dojnic na druhé a vyšší laktaci trpěly subklinickou hypokalcémií (< 8,6 g/dl), i když jim byly zkrmovány aniontové soli.
  • Lze sledovat pH moči, které by u Holštýnských krav mělo být mezi 6,0 a 6,3, aby se potvrdilo, že krávy skutečně jsou v metabolické acidóze.
  • Všechny předchozí kroky je třeba podpořit podáváním pohotových zdrojů vápníku ihned po porodu. Obzvláště výhodné je dojnici podat poporodní nápoj o objemu alespoň 20 l s obsahem dalších účinných látek, který slouží navíc k prevenci ketóz a dislokací slezu (obr. 6).
  • Krávy na vyšších laktacích, a obzvláště ty, které trpěly hypokalcémií v předchozí laktaci, je dobré podpořit perorálním podáním kalciových bolusů, které obsahují kromě pohotového také dlouhodobě působící zdroj vápníku (Vlček, 2012).

Bolusy pro prevenci hypokalcémie

Ing. Jana Čermáková, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: 7602@node.mendelu.cz

 

(celý článek najdete v Našem chovu 5/2015)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *