Intenzita chovu skotu, výroby mléka a produkce hovězího masa ve světě, v EU a v ČR

Celkem je na světě k dispozici zhruba pět miliard hektarů zemědělské půdy, z čehož se přibližně třetina využívá jako půda orná. S růstem počtu obyvatel klesá podíl orné půdy na obyvatele, který se mezi roky 2004 a 2018 snížil o 13 % na současných 0,18 ha. Země EU se v průměru vyznačují vyšším podílem orné půdy (61 %) oproti trvalým travním porostům (31 %). V ČR dosahoval v r. 2020 podíl orné půdy 71 % a na jednoho obyvatele připadalo 0,33 ha zemědělské resp. 0,23 ha orné půdy. Stavy skotu se v ČR v letech 2004 až 2020 snížily o 24 tis. ks, ale při současném poklesu výměry obhospodařované zemědělské půdy zůstala intenzita na přibližně stejné úrovni okolo 28 DJ skotu na 100 ha zemědělské půdy. Průměrná intenzita chovu skotu v EU činila 34 DJ/100 ha, ale mezi jednotlivými členskými státy existují výrazné rozdíly (7 DJ/100 ha v Řecku až 145 DJ/100 ha v Nizozemí).

Zpráva organizace FAO (2020) uvádí, že celosvětová rozloha zemědělské půdy je přibližně pět miliard hektarů, tj. 38 % rozlohy zemské pevniny. Z toho zhruba jedna třetina výměry se používá jako orná půda a pro pěstování trvalých kultur, zatímco zbývající dvě třetiny tvoří trvalé travní porosty (TTP) pro pastvu hospodářských zvířat. Od roku 2004 se výměra zemědělské půdy celosvětově snížila přibližně o 22 mil. hektarů (tabulka 1; Faostat 2021). Naopak se zvýšila míra zornění na úkor plochy trvalých travních porostů o 2,3 %. Tento trend je dlouhodobý, např. mezi roky 1961 a 2004 se celosvětová výměra orné půdy zvýšila o 7,1 %, tj. o 90 mil. ha. Změna souvisí s rostoucí intenzitou produkce v důsledku růstu světové populace a tím větší poptávky po potravinách. I ve výhledu (FAO 2012) se předpokládá, že do roku 2050 celosvětová výměra orné půdy vzroste. Tento růst výměry se však bude týkat zejména rozvojových zemí, zatímco v hospodářsky vyspělých státech dojde v průměru k jejímu poklesu. Dle údajů Faostatu (2021) se i přes celkový celosvětový nárůst plochy orné půdy její výměra na obyvatele v období mezi lety 1961 a 2018 snížila z 0,41 na 0,18 ha. Na klesající podíl orné půdy na obyvatele pak upozorňuje i výhled FAO (2012), ve kterém se uvádí, že pokračující úbytek orné půdy na osobu je indikátorem možných budoucích problémů s nedostatkem potravin pro zdravý a aktivní život rostoucí světové populace.

Ing. Jan Syrůček, Ph.D.; Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.

Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.

Celý článek najdete v Nch 5/2021.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *