Intercropping a krmení skotu

Jaké jsou účinky intercroppingu na využití krmiva a produkci mléka? Využití současného pěstování plodin byl praktikován v mnoha částech světa různými způsoby, v závislosti na potřebách výrobce, tj. na seno, siláž, pro pastvu nebo nasekané zelené krmivo.

Intercropping je metoda, při které se pěstuje více než jedna plodina na jednom místě a ve stejný čas, Jeho cílem je dosáhnout většího výnosu, než jaký by byl při pěstování pouze jedné plodiny.

V zemědělské praxi podporuje stabilitu výnosu, protože se plodiny s různými růstovými návyky mohou také lišit v požadavcích na prostředí. Plodiny s dobrým kořenovým systémem někdy dokážou lépe využívat světlo, živiny a vodu než monokultury.

Přestože se předpokládá, že přežvýkavci jsou méně citliví na kvalitu bílkovin a jsou schopni překonat nedostatek esenciálních aminokyselin v krmivu syntézou těchto kyselin v bachoru, důkazy u zvířat s vysokou užitkovostí, zejména u dojnic, naznačují, že optimální produktivity nelze dosáhnout krmením nekvalitními bílkovinnými dietami. To může platit zejména v oblastech, o nichž je známo, že mají problémy s dostatkem bílkovin.

Největší potenciál má intercropping nebo podsev v řádcích jiné plodiny právě v takových oblastech. Pokud jde o obsah minerálů, bylo zjištěno, že kukuřice se sójou mají vyšší obsah vápníku (0,7–0,8% oproti 0,2% u kukuřice). Výsadbou sóji spolu s kukuřicí na siláž se tak zlepší obsah bílkovin a minerálů, což bude znamenat nižší doplňování bílkovin a minerálů do krmných dávek dojnic, a tak ekonomickou výhodu.

Podle studií s travní a vojtěškovou siláží pro mléčný skot se zlepšila stravitelnost sušiny a bílkovin siláže ve srovnání se samotnou siláží z vojtěšky. Vylepšená stravitelnost byla v tomto případě výsledkem účinné degradace díky optimálnímu poměru energie k bílkovinám a zvýšení mikrobiálního profilu bachoru při použití více substrátů pro mikroby. Tkáně smíchaných plodin jsou degradovány ve větší míře než stonky plodin pocházejících z jediné rostliny.

Plodiny pěstované společně často mohou mezi sebou soutěžit o environmentální zdroje. Může dominovat jedna plodina, v závislosti na druhu, výšce rostliny, interakci mezi zdroji v různých situacích pěstování a konkrétních požadavcích na živiny a vodu v různých fázích vývoje. Hlavním cílem managementu by měla být minimalizace konkurence mezi plodinami. Správný výběr plodin a odrůd, vhodné prostorové uspořádání a dostatečný přísun vody pomáhají zmírnit účinky konkurence a umožňují dosáhnout maximálních výhod společného pěstování plodin jako zdrojů krmiva pro hospodářská zvířata.

Z časopisu Krmivářství 5/2020.

Zdroj:All About Feed

 Produkce mléka dojnic krmených hrachovou a pšeničnou siláží podleo drůdy hrachu nebo travní siláží a množství koncentrátů

Travní siláž a 8 kg koncentrátů Travní siláž a 4 kg koncentrátů Intercropping siláž (dlouhý hrách – pšenice) a 4 kg koncentrátů Intercropping siláž (krátký hrách – pšenice) a 4 kg koncentrátů
Příjem sušiny (kg/den) 17.5 15.4 17.2 19.3
Proluce mléka (kg/den) 24.5 20.1 20.8 24

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *