Jak hospodaří na zámku

Doudlebský zámek, který dal v roce 1589 postavit Mikuláš starší z Bubna. Až v době barokní, kdy byly k areálu zámku přistavěny hospodářské budovy, se zprvu lovecký zámek stal hospodářským dvorem a začal se využívat celoročně. Ke mlýnu, cihelně, lihovaru, mlékárně, cukrovaru, pile či přádelně přibyla v minulém století ještě elektrárna a spolu s polnostmi a lesy se doudlebské panství stalo plně soběstačné. V roce 1948 byl zámek znárodněný a teprve po pětačtyřiceti letech navrácen v restituci sourozencům Adamovi Bubna-Litic a jeho sestře Eleonoře Dujkové. V současnosti jsou majitelem dědici Eleonory, zatímco potomci Adama vlastní zámeček v Horním Jelení, který není přístupný veřejnosti. Na doudlebském zámku nese pochodeň šlechtického rodu Bubnů z Litic jeho potomek Petr Dujka, který se s námi ochotně podělil o své záměry.

Říkal jste, že jste si navrácený majetek rozdělili v roce 1993 se strýcem. Bezmála padesát let využívalo hospodářské zázemí doudlebského zámku nejprve jednotné zemědělské družstvo, dále Školní statek a nakonec i Výzkumný ústav pro chov prasat. V jakém stavu jste majetek převzal?
Vzpomínám, že to byla nezařízená historická budova zející prázdnotou, s parkem připomínajícím zarostlou buš. Hospodářské budovy, které sloužily více než tři sta let, byly navráceny v žalostném stavu, nebo vůbec. A pokud jde o pozemky, z dvou set hektarů zemědělské půdy, které zůstaly v majetku po první pozemkové reformě, nám stát vrátil sto hektarů. Polovinu z nich pronajímáme, druhou využíváme jako krmivovou základnu. Trvalé travní porosty udržujeme pastvou. Po zkušenostech s ovcemi a kozami mohu tvrdit, že krávy jsou pro tyto účely nejlepší alternativou. Mimo to poskytují také užitek v podobě masa a hnoje, který vracíme do půdy. K zámku náleží také devět hektarů, na nichž donedávna stály ustájovací kapacity pro prasata, které patřily ještě dvěma jiným majitelům. Vyřešilo se to tím, že prasečák se musel kvůli havarijnímu stavu zbourat. Pokud se nenajde zájemce, který by pozemek koupil, vybuduji zde areál asi pro dvě stovky masných krav.

Jaké jsou vaše další záměry?
Samozřejmě uchovat zámek v co nejlepším stavu i pro další generace a také udržitelným způsobem pečovat o navrácené nemovitosti a pozemky. Prioritou je zadržet vodu v krajině. Ať již agrotechnickými opatřeními, tak budováním mezí a sázením remízků, které současně nabídnou životní prostor i živočichům, kteří se z naší přírody vytrácejí. Pro účely údržby travních porostů máme stádo krav bez tržní produkce mléka sestavené z kombinovaných a masných plemen skotu. V základním stádu šestatřiceti matek jsou krávy českého strakatého skotu, piemontese, limousine, galloway, aberdeen angus, charolais, belgické modré či masný simentál. Snažíme se zachovat ve stádu pestrost a jednotlivá plemena si vyzkoušet. V zámeckém areálu, v takzvaném babiččině selském dvorečku, ještě máme další zvířata, která se kdysi běžně chovala na českém venkově. Jsou tu ovce, kozy, prasata, koně, osli, králíci a drůbež, respektive několik plemen slepic v zastoupení leghornek, šumavanek nebo českých kropenatých slepic, dále krůt a českých hus. Prostě na tom našem dvoře, všechno tam krákoře.

Z bývalé zámecké sýpky jste nechal vybudovat muzeum přírodovědy a venkova. Co vás k tomu vedlo?
Nápad vytvořit v prostorách bývalé sýpky přírodovědné muzeum vyplynul z toho, že jsem vlastnil velkou entomologickou sbírku, ale také spoustu minerálů, vypreparovaného ptactva a zvěře. Vedle myslivosti tu má svůj koutek i pytláctví, kde je vidět všechno to nádobíčko, které pytláci používali. V nově rozšířené části muzea jsou i sbírky s tématem venkova, kde jsou například řemeslná náčiní a zrekonstruované zemědělské stroje z dob našich dědečků. Dávný život na venkově připomíná také paličkování a tradiční umění krajky či historické loutky a kostýmy. Součástí expozice muzea přírodovědy a venkova je také originální třímetrový model Rok na vsi, který obsahuje bezmála 250 figurek vyrobených z kukuřičného šustí a zobrazuje lidové tradice a zvyky během celého roku.

Pro veřejnost ještě pořádáte v zámeckém areálu farmářské trhy. Čím jsou zajímavé?
Vždy se je snažíme oživit nějakou atrakcí, ať je to živá hudba, divadlo nebo něco jiného. Předváděli jsme například medvědy, dravé ptactvo nebo ochočenou kozičku, z níž měli největší radost hlavně děti. Těch akcí je u nás mnohem více, je tu živo prakticky celé léto.

Na závěr našim čtenářům prozraďte, jaké zajímavé skvosty jsou na zámku k vidění?
Na zámku je unikátní sgrafitová výzdoba, která je složená z kruhů a čtverců a pokrývá všechna vnější i vnitřní průčelí. Právě tato renesanční sgrafita na zámeckém nádvoří byla viděna i v několika scénách historického velkofilmu Bathory od Juraje Jakubiska, který se natáčel i v dalších prostorách doudlebského zámku. Například ve velkém sále, kde jsou k vidění dochovaná raně barokní kachlová kamna z roku 1690. Dobu baroka připomínají také nádherné fresky zobrazující mytologické, emblematické a náboženské motivy obsahující hluboké myšlenky a moudrosti antického i křesťanského světa. Zkrátka, na zámku v Doudlebách nad Orlicí je dost zajímavostí pro každého. Stačí si jen vybrat.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *