Vložil
Kategorie:
Prasata
Štítky:

Kadmium ve tkáních prasat jako zdroj kontaminace pro lidskou populaci

Těžké kovy jsou všudypřítomné v půdě, vodě a vzduchu a jejich škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat jsou dobře známy. Mezi jednu z nejvýznamnějších kontaminant patří kadmium. Kadmium (Cd) nemá v těle žádnou známou fyziologickou roli a může se dostávat do organismu prasat při požití, inhalaci nebo přes kůži (Jaworski 1979). Šest až deset procent požitého kadmia je absorbováno střevem, vstupuje do krve a většina se lokalizuje v játrech a ledvinách (Jaworski 1979). Hladiny kadmia v potravinách, včetně masa a vnitřních orgánů, byly oblastí zájmu v posledních letech. Zdrojem kadmia ve vnitřnostech prasat jsou s největší pravděpodobností krmiva s vysokou koncentrací přirozeně se vyskytujícího kadmia. Zvláště řada krmných komponent jako zdroje fosforu a stopové minerální premixy mohou obsahovat kadmium (Handson 1991).

Dlouhodobé vystavení nízkým dávkám kadmia může mít vliv na lidské zdraví, a proto je věnována velká snaha, aby byla expozice široké veřejnosti na tento kov co nejnižší (Petersson Grawé et al. 1997). Potrava je obecně hlavním zdrojem kadmia. Hlavní část denního příjmu kadmia v potravě pochází z potravin rostlinného původu, například z obilovin a kořenové zeleniny. Ve srovnání s jinými potenciálně škodlivými látkami, které se vyskytují prostředí, kadmium je snadněji transportováno z půd přes kořenový systém, až do poživatelné části zemědělských plodin. Zachytávání kadmia v rostlinách závisí na několika faktorech, jako je druh rostlin a odrůda, množství kadmia v půdě, pH půdy, koncentrace zinku v půdě, zastoupení jílu a organických látek (Eriksson et al. 1996, Petersson Grawé et al. 1997).

Prasata mohou být důležitým indikátorem kontaminace a dostupnosti kadmia pro lidskou populaci. Prasata jsou chována uvnitř budov, čímž je zabráněno příjmu kadmia přímo prostřednictvím příjmu z půdy.  Prasata jsou porážena v úzkém rozmezí věku 5–7 měsíců. To představuje důležitý faktor, protože kadmium se hromadí v ledvinách s rostoucím věkem.

Hlavní součástí krmiv pro prasata jsou obiloviny (ječmen nebo pšenice), které jsou často produkovány místně, a část tvoří dovážené komodity, jako jsou např. sója a řepka. Za předpokladu, že prasata jsou krmena převážně krmivy z místních surovin, může prostorový a časový vývoj v koncentracích kadmia v ledvinách prasat naznačovat i trendy týkající se příjmu kadmia lidskou populací v potravě (Petersson Grawé et al. 1997).*

Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.

Klinika chorob přežvýkavců a prasat

VFU Brno

Více najdete v Našem chovu 5/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *