Když ekonomika stojí na živočišné výrobě

Zemědělské družstvo Březina nad Jizerou hospodaří na Mladoboleslavsku na výměře 1800 ha zemědělské půdy. Klíčovým segmentem zemědělské prvovýroby družstva z oblasti středního Pojizeří je živočišná výroba s chovem skotu a drůbeže. Zajistit v období několika let trvajícího období sucha adekvátní množství objemného krmiva pro tisíc kusů holštýnského skotu není pro chovatele vůbec snadné. Před třemi roky přijatá agrotechnická opatření konečně začala plodit ovoce a chovatelům tak přinesla soběstačnost ve výrobě objemných krmiv.

Z družstvem uváděné obhospodařované výměry 1800 ha zemědělské půdy představuje 1500 ha orná půda. Pěstují se na ní přednostně plodiny zajišťující krmivovou základnu pro skot i drůbež. Zbývající výměra je zastoupena trvalými travními porosty a využívá se jak k produkci sena a senáží, tak i k pastvě březích jalovic.
„Vzhledem k naší specializaci na živočišnou výrobu vyprodukujeme dostatek organických hnojiv. Organická hmota je významným zdrojem dusíku, fosforu i draslíku, zejména k ozimé řepce, kukuřici či cukrové řepě, současně ale napomáhá udržovat vláhu v půdě a překonat deficit vláhy, s nímž se zemědělci potýkají na mnoha místech v republice. Nejhorší sucho bylo v roce 2018, kdy jsme u objemných krmiv zaznamenali o padesát procent nižší výnos. V kukuřičných silážích chyběl škrob a nám nezbylo, než krmivo pro krávy na bázi šrotu nakupovat. Napřesrok jsme se snažili pomoci si navýšením výměry kukuřice a vojtěšky, což i díky o něco příznivějšímu roku napomohlo tomu, že jsme ve výrobě objemných krmiv byli soběstační. A to i přesto, že jsme na rozdíl od předchozích let sklidili pouze jednu seč sena i píce na senáž. Za účelem navýšení hmoty k senážování jsme do osevního plánu zahrnuli žito trsnaté, které pěstujeme již třetím rokem. Má enormní schopnost obrůstat a ze sklizené hmoty děláme kvalitní senáž. Na poprvé jsme po první seči žita zaseli kukuřici, která však kvůli nedostatku vláhy dostatečně nenarostla. Rozhodli jsme se pro letošní rok sklízet dvě seče trsnatého žita a po něm zasít čirok, který není tak náročný jako kukuřice a lze ho konzervovat podstatně dříve,“ zahájil náš rozhovor hlavní agronom ZD Březina nad Jizerou Václav Svoboda, který je v družstvu již dvaadvacet let.
Více se dočtete v časopisu Krmivářství*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *