Když je skot základem výroby

Agrodružstvo Lhota pod Libčany je středně velký podnik na Královéhradecku, který hospodaří na 2711 ha zemědělské půdy, z níž je 122 ha luk. Rostlinnou výrobu zaměřuje zejména na pěstování obilovin, krmných plodin, okopanin a olejnin. V živočišné výrobě se zabývá především chovem červenostrakatého skotu s tím, že ve stádu převažuje plemeno montbéliarde. Vedle mléka v tomto segmentu zemědělské prvovýroby produkují také hovězí a vepřové maso.

Pokud jde o stavy zvířat, chovatelé evidují 1400 kusů skotu, respektive 465 dojnic, včetně 60 krav plemene jersey, dále 460 jalovic a 440 býků. Ve výkrmu pak dále mají 250 prasat. Provoz živočišné výroby, který je rozdělen do pěti středisek, zajišťuje třiadvacet z celkového počtu osmasedmdesáti zaměstnanců.
„Hlavní středisko je farma Osičky, kde je ustájené produkční stádo dojnic a telata do pěti až šesti týdnů věku, která se potom stěhují do střediska v Urbancích. Přibližně po roce býky převedeme na středisko Lhota pod Libčany, kde jsou do věku dvaadvaceti až třiadvaceti měsíců než se v hmotnosti okolo 750 kg porazí. Roční jalovice se převádějí do odchovny na farmu Sedlice, kde se zapouštějí a měsíc a půl před porodem se vracejí na farmu Osičky. Konečně na pátém středisku jsou krávy bez tržní produkce mléka, tvořené stádem třiadvaceti vyřazených krav zapouštěných býky masných plemen charolais, belgické modré a letos poprvé i normandem. Telata jsou pod matkami v rekonstruované stáji K-96 na níž navazuje čtrnáct hektarů pastvin, rozdělených na dvě části. Kvůli suchu, které se mimo jiné podepsalo pod nízkou energetickou hodnotu kukuřičné siláže, byla loni vykazovaná užitkovost proti předchozím rokům nižší a odpovídala 8195 kg mléka se složkami 4,29 % tuku a 3,56 % bílkovin. Momentálně dojíme pětadvacet litrů mléka na ustájenou krávu, a to včetně šedesáti jerseyek, dvaceti krav českého strakatého skotu a pěti českých červinek. Přes odbytové družstvo Viamilk dodáme do Pragolaktosu tři miliony šest set tisíc litrů mléka za rok,“ uvedl hlavní zootechnik Ing. Jan Málek, který v podniku pracuje již šestnáct let.
Prasata chovatelé vykrmují ve dvou stájích na slámě a v samoobslužném provozu na automatických krmítkách vyprodukujeme až tři sta tun vepřového masa za rok. A díky tomu, že si dělají krmné směsi v podnikové míchárně krmiv z vlastního obilí, mají ekonomiku v kladných číslech, přestože je cena vepřového masa velmi nízká.
Více se dočtete v srpnovém čísle časopisu Náš chov.*

 

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *