Kontaminace siláží mykotoxiny

Mykotoxiny jsou skupinou sekundárních metabolitů vylučovaných houbovými organismy (plísněmi), které většinou patří do rodů Fusarium, Aspergillus, Penicillium a Alternaria. Toxické účinky, jako je snížený příjem krmiva a produkce mléka, reprodukční problémy, imunosuprese a úhyn, se mohou objevit, pokud jsou zvířata krmena dietou kontaminovanou mykotoxiny Mykotoxiny jsou přítomny v celé řadě krmiv pro hospodářská zvířata, včetně koncentrátů, zelených krmiv, sena a siláží.

Kontaminace krmiv pro hospodářská zvířata několika mykotoxiny na farmách je běžným úkazem , protože většina hub může produkovat několik mykotoxinů a několik hub může současně kontaminovat jediné krmivo.

Přirozeně se vyskytuje více než 400 mykotoxinů, jen několik z nich bylo rozsáhle studováno. Mezi mykotoxiny, které se často vyskytují v silážovaných krmivech, patří trichoteceny, fumonisiny, aflatoxiny, ZEA, kyselina mykofenolová a roquefortin C.

Plísně Aspergillus jsou považovány za skladištní plísně, protože obvykle neinfikují plodiny před sklizní. Některé druhy, jako je Aspergillus flavus, však mohou infikovat plodiny a produkovat aflatoxiny v terénu (během období vysoké teploty (> 32 °C), vysoké vlhkosti (> 80 %) nebo během stres.Poškození pícnin hmyzem může také zvýšit náchylnost k nákaze nebo zhoršit infekci.

Plísně Penicillium mohou růst v typických prostředích siláže s hladinami vodní aktivity (0,79–0,83), které jsou relativně nižší než u jiných fungálních organismů, stejně jako při nízké koncentraci kyslíku (1 %) a nízkém pH.

Silážovaná krmiva, zejména kukuřičná siláž, je důležitou součástí diety dojnic na celém světě. Krmiva mohou být kontaminována několika mykotoxiny na poli v průběhu sklizně, během skladování nebo po silážování během podávání krmiva. Vystavení dietárním mykotoxinům nepříznivě ovlivňuje produkční schopnosti a zdravotní stav hospodářských zvířat a může ohrozit lidské zdraví. Několik studií a průzkumů naznačuje, že přežvýkavci jsou často vystaveni mykotoxinům, jako jsou aflatoxiny, trichoteceny, ochratoxin A, fumonisiny, zearalenon a mnoho dalších fungálních sekundárních metabolitů, a to prostřednictvím siláže, kterou požívají.

Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D., MVDr. Jana Tšponová, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Podrobněji v časopisu Krmivářství 5/2020.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *