Kukuřice ve výživě prasat

Kukuřice sice stále patří mezi oblíbená koncentrovaná krmiva, ale její dostupnost a cena zaznamenaly v posledních desetiletích poměrně výrazné (a pro chovatele ne příliš příznivé) změny, které se promítají do ceny krmné dávky a tím pádem i do ekonomiky chovu. Proto je důležité mít přehled jak o přínosech, tak o možných rizicích jejího zkrmování a rozhodovat se o jejím optimálním využití.

Kukuřice patří mezi oblíbená krmiva pro hospodářská zvířata, a to jak u přežvýkavců, tak u monogastrů. Nicméně, ne ve všech formách a u všech druhů je její použití vhodné či optimální. V 21. století došlo navíc u kukuřice k nárůstu poptávky ze strany průmyslu, přesněji řečeno stoupl zájem o kukuřičnou siláž ze strany provozovatelů bioplynových stanic a po zrnu k produkci bioetanolu. Ovšem plochy pro její pěstování nejsou neomezené, a tak není divu, že došlo k nárůstu ceny a tím pádem i ke zvýšení nákladů na krmnou dávku. Aby si chovatelé dokázali udržet konkurenceschopnost, musí se snažit krmné dávky optimalizovat tak, aby byla zachována vysoká produkce, ale náklady klesaly. Jednou z možností, jak snížit cenu krmné dávky, je zařazování levnějších krmiv. Mohou to být třeba tzv. vedlejší či odpadní produkty z lihovarů.

Zařazení kukuřičných klíčků do krmné dávky by mohlo snížit náklady u vykrmovaných prasat. I když to samozřejmě závisí na místních poměrech, resp. dostupnosti a ceně kukuřičných klíčků a dalších ingrediencí. Vědci z University of Illinois zkoumali, jaký podíl kukuřičných klíčků může být přidáván do krmné dávky prasat ve výkrmu, aniž by se to negativně projevilo na jejich růstu či kvalitě jatečných těl.

Profesor zoologie Hans Stein uvedl, že již v předchozích studiích zjistili, že prasata si ve výkrmu vedla velmi dobře, když jejich krmná dávka obsahovala 10 % kukuřičných klíčků, a tak chtěli zjistit, zda je možné použít i vyšší podíl tohoto krmiva. Ve své studii použili kukuřičné klíčky, které pocházely z podniků vyrábějících etanol a obsahovaly 16 až 18 % tuku. Tyto klíčky se podstatně odlišují od těch z mlýnů, u nichž se obsah tuku pohybuje kolem 30 až 40 procent.

Steinův tým testoval krmné dávky obsahující 0–10–20–30 % kukuřičných klíčků. Každý podíl kukuřičných klíčků byl testován v krmné dávce, která obsahovala buď 0, nebo 30 % lihovarských výpalků. Všechny krmné dávky sice obsahovaly stejné množství energie, standardizované nezbytné aminokyseliny stravitelné v tenkém střevě a stravitelný fosfor, ale obsah tuku nebyl udržován na konstantní úrovni. Důvodem rozdílu byly právě kukuřičné klíčky, kdy krmná dávka s jejich vyšším podílem také obsahovala více tuku. Z výsledků experimentů nezjistili rozdíl v přírůstcích, složení jatečného těla, kvalitě svaloviny nebo kvalitě hřbetního tuku. Tak učinili závěr, že růst prasat není ovlivněn zařazením až 30 % kukuřičných klíčků do krmné dávky a Stein ještě dodal, že ani konverze živin nebyla změněna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *