Management odchovu prasniček

Odchov prasniček připadá na období intenzivního růstu a vývoje, který ovlivňuje nejen dosažení puberty a možnost zabřeznutí, ale i následnou celoživotní reprodukční užitkovost. Cílem je komplexní optimální vývoj zdravého organismu, který bude správně fungovat, odolávat negativním vlivům a zvládat zátěž spojenou s reprodukcí. Prasnička musí mít nejen správně fungující reprodukční aparát, ale také dostatečnou hmotnost a velikost těla, optimální výšku hřbetního tuku, ale i pevné a odolné končetiny a také správně vyvinutou mléčnou žlázu, dobře fungující metabolismus atd. To vše je nezbytné jak pro dobrou úroveň užitkovosti, tak pro dlouhověkost v chovu.

Velmi důležitým faktorem v odchovu prasniček je výživa. Na počátku odchovu je možné krmit ad libitum běžné směsi pro rostoucí prasata, později, respektive od 90 kg živé hmotnosti se prasničkám obvykle podává krmná dieta s nižším obsahem energie aby se zabránilo nadměrnému ukládání tuku. Nadměrné ztučnění není žádoucí, protože vede k reprodukčním problémům. Je možné využít směs s nižším obsahem energie nebo omezit denní dávku směsi. Mírné zpomalení růstu se příznivě odrazí v optimální hmotnosti a zralosti, ale i v bezproblémových končetinách. Omezení obsahu proteinu v krmné dávce je ale nežádoucí, protože výraznější nedostatek proteinů a aminokyselin vede ke zpožděné pubertě. U moderních vysoce libových genotypů s vysokou intenzitou růstu už není riziko ztučnění tak významné, protože tyto prasnice intenzivně ukládají a mobilizují především svalovou tkáň. Rizikové jsou naopak příliš malé tukové rezervy, které se mohou následně projevit reprodukčními problémy v chovu. Je proto třeba limitovat intenzivní růst a spíše vytvořit energetické rezervy v organismu prostřednictvím směsí s nižší hladinou proteinu a lyzinu. Výška hřbetního tuku u moderních prasnic ztratila význam jako indikátor tělesných rezerv. Objektivnějším ukazatelem je živá hmotnost, která se ovšem v komerčních podmínkách obtížně stanovuje. Z toho důvodu se měří výška hřbetního tuku. Praktickým ukazatelem výživného stavu je skóre tělesné kondice, které by u prasniček, stejně jako u březích prasnic, mělo být optimálně na stupni 3. Množství živin v dietě i krmnou dávku je třeba přizpůsobit danému genotypu, tak aby bylo dosaženo optimální chovné kondice.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D. (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves,
oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který vyjde červencovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *