Metody pro zlepšení příjmu kolostra a mléka u selat

Zabezpečení dostatečného příjmu kolostra má zásadní význam pro zdravý vývoj selat. Velký počet narozených selat ve vrhu zvyšuje variabilitu příjmu kolostra jednotlivými selaty. Článek představuje přehled metod, které je možné využít k odchovu maximálního množství selat.

Dělené kojení (split suckling)

Jednou z možností, jak problém vícečetných vrhů řešit, je použití tzv. děleného kojení. Principem této metody je přechodné odstranění velkých selat od mléčné žlázy. Tím je menším selatům umožněno, aby mohla sát, aniž by musela bojovat o místo u struku s většími selaty. Aby byla tato metoda účinná, musí být provedena co nejdříve po porodu.  Baxter (2016) doporučuje vyměňovat skupiny po 90 minutách, aby se selata dvakrát napila v intervalu 40 minut. Několik studií prokázalo pozitivní účinek této metody. Např. Huser et al. (2015) zjistili, že se přežívání selat použitím děleného kojení zvýšilo o 13 %.

Kolostrum poskytuje selatům energii pro termoregulaci a imunitu. Podle jiných autorů (Alexopoulos et al., 2018) je kolostrum nejvíce dostupné od vlastní matky během prvních 12 hodin po porodu. Uvedení autoři proto nedoporučují provádět případné překládání selat k jiným prasnicím dříve než po 12 hodinách od narození. Kromě toho Bandrich et al. (2011) zjistili, že některé aspekty buňkami zprostředkované imunity se mohly u selat projevit pouze v případě, pokud selata přijala kolostrum od vlastní matky a to do 12 hodin po porodu.

Překládání selat (piglet fostering)

Překládání selat k jiným prasnicím se provádí v případě, kdy počet novorozených selat převyšuje možnosti matky na jejich úspěšný odchov. Jinou okolností, která také vyžaduje překládání selat, je např. onemocnění nebo úhyn prasnice. Tato metoda je také využívána za účelem snížení variability ve velikosti selat v rámci jednoho vrhu. Tím se snižuje také variabilita v dosahovaných hmotnostech při odstavu a následný dopad na organizaci porážky prasat. Překládání selat by však mělo být podle situace prováděno v co nejmenší míře, protože znamená pro selata změnu prostředí matky a může na ně mít nepříznivý vliv.*

Doc. MVDr. Martin Svoboda, Ph.D.

Klinika chorob přežvýkavců a prasat

VFU Brno

Více najdete v Našem chovu 5/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *