Metody šlechtění se stále zpřesňují

Ve středu 20. června uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., seminář s podtitulem Nové poznatky ve šlechtění dojeného skotu. V sále v Hradištku pod Medníkem se přednášelo o zdraví dojnic v souvislosti se šlechtěním a odhadem plemenných hodnot a další blok přednášek se týkal genotypování a využití genomiky.

Na semináři přednášeli MVDr. Petr Fleischer, Ph.D. (VÚVeL Brno), Ing. Eva Kašná, Ph.D.(VÚŽV Uhříněves), Ing. Zuzana Krupová, Ph.D. (VÚŽV Uhříněves), Ing. Ludmila Zavadilová, CSc. (VÚŽV Uhříněves), Ing. Daniela Schröffelová, CSc., Ing. Michaela Přibáňová, Ph.D., a Ing. David Lipovský (ČMSCH Hradištko pod Medníkem), doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc. (Svaz holštýnského skotu) a Ing. Jiří Šplíchal (Plemdat).

MVDr. Fleischer se věnoval problematice zdravotních poruch u dojeného skotu z hlediska šlechtění na posílení odolnosti k nim. Řekl například, že nemoci v chovech hospodářských zvířat vedou celosvětově ke ztrátám více než 20 % a že je třeba evidovat zdraví skotu na našem území centrálně, i když u nás neexistuje kontinuální centrální evidence nemocí skotu, jako je tomu v zahraničí, např. v severských zemích. Přednášející seznámil posluchač s aplikací deníku nemocí a léčení, který je každému chovateli dostupný zdarma.

Ing. Kašná popsala možnosti odhadu plemenných hodnot pro klinickou mastitidu pro častý výskyt mastitid a jejich negativního dopadu na ekonomiku chovu dojnic. Limitem je dostupnost dat na úrovni populace a ke zpřesnění výsledků lineárního modelu se dají využít informace o počtu somatických buněk v mléce, i když je třeba lépe popsat vztah mezi počtem somatických buněk a klinickými mastitidami.

Důležitost posouzení ekonomických vah pro ukazatele zdraví pro zohlednění aktuální úrovně produkčních a ekonomických ukazatelů v chovech holštýnského skotu zdůraznila Ing. Krupová.

O významu genomického odhadu plemenných hodnot přednášela Ing. Zavadilová. Popsala mimo jiné jednokrokovou metodu genomického odhadu, která kombinuje odhad konvenčních plemenných hodnot s genomickou příbuzenskou maticí a výsledkem je pak obohacená genomická plemenná hodnota.

Informace o genotypování v laboratořích ČMSCH i o internetové aplikace evidence genotypování, stejně jako o nutnosti správného odběru a uchovávání vzorků určených ke zjišťování a genotypování DNA, podávali Ing. Schröffelová, Ing. Přibáňová a Ing Lipovský.

Doc Motyčka seznámil posluchače se záměrem plošného genotypování krav v projektu FIT Cow. Měly by se genotypovat vždy všechny jalovice, plemenice ve stádě. Odhadnutá genomická plemenná hodnota bude pro chovatele znamenat zlepšení selekční práce a pro populaci skotu přesnější genomická plemenná hodnota v kombinace s plemennou hodnotou zdraví povede k efektivnějšímu šlechtění.

Závěrečná přednáška Ing. Šplíchala se týkala přechodu na program Blup F90 Family pro efektivnější sestavení genomické matice a zvládání velkého množství dat. Cílem je výpočet genomických plemenných hodnot pro celou populaci skotu, přičemž se zvýší přesnost odhadu i pro negenotypovaná zvířata. Modelové rovnice přitom zůstávají zachovány s výjimkou modelu pro dlouhověkost, která vychází z postupů rutinně využívaných v Kanadě a Německu, kdy se hodnotí tři laktace po třech úsecích a to, zda se jich kráva dožila či nikoliv.*

 Podrobněji v časopisu Náš chov (8/2018) a týdeníku Zemědělec.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *