Mikroklima a možnosti redukce tepelného stresu u dojnic

V současnosti je po celém světě pozornost vědeckého výzkumu zaměřena na stanovení objektivních ukazatelů pro posuzování dobrých životních podmínek zvířat, které poskytnou validní informace snadno využitelné v chovatelské praxi. Zvířata jsou živé bytosti, schopné vnímat pozitivní i negativní emoce, a proto by tyto ukazatele měly být zaměřeny nejen na hodnocení zdraví, ale také na analýzu podmínek, ve kterých zvířata žijí

K zajištění optimálních podmínek stájového prostředí se používají technologie automatizovaného systému řízení stájového mikroklimatu, které mají dvě funkce. Na základě údajů ze senzorů rozmístěných uvnitř i vně stáje včas identifikovat narůstající hodnoty negativních vlivů stájového prostředí, které vytvářejí tepelný stres a následně aktivovat technologická zařízení, která tento stres zmírňují (větrání, zkrápění). Kvalitu mikroklimatu ovlivňují aktivní prvky (technologické systémy ventilace, chlazení, vytápění, apod.) a pasivní prvky (tepelná izolace staveb, systémy krmení, způsob ustájení). Složení stájového vzduchu je velmi proměnlivé, na jeho změny má vliv vzduch vydechovaný zvířaty, bachorové a střevní plyny, plyny vznikající při odpařování výkalů, moči a při biochemických pochodech (rozklad) v podestýlce. V současnosti vlivem klimatických změn nastává nárůst dní s vysokými teplotami a tím i období s výskytem tepelného stresu. Hodnota do THI 70 představuje pro zvířata pohodlí, THI 75 – 78 je pro zvířata stresující a při THI vyšší než 78 zvířata extrémně trpí, nejsou schopna udržovat termoregulační mechanismy nebo normální tělesnou

Prvním předpokladem k redukci tepelného stresu je stájový objekt s izolovanou střechou, která je prevencí pronikání slunečního záření do stájového prostoru. Snížení tepelného stresu u skotu lze dosáhnout především technickými úpravami chovného prostředí, ale také opatřeními z hlediska změn ve výživě, krmení a Mezi technické (fyzikální) úpravy prostředí patří mechanické a evaporační ochlazování.

Větrání stájových prostor lze zabezpečit přirozenou ventilací, která má sice nízké investiční i provozní náklady, ale je nutný určitý teplotní tlakový spád, to znamená, že přestává fungovat při vyšších teplotách vzduchu (nad 24°C). Nucená ventilace je účinná i při vysokých teplotách vzduchu, ale její nevýhodou jsou vysoké investiční i provozní náklady a značný hluk při provozu (ten může působit na zvířata stresově). V praxi se ke snížení tepelného stresu skotu používají hlavně ventilátory vertikální, které zvyšují proudění vzduchu v podélné ose stáje.

Ochlazování vodou je založeno na ochlazování tzv. evaporační metodou (metodou výparu), která využívá nadbytečnou tepelnou energii na odpar vody a je nejúčinnější při nízkých relativních vlhkostech. Pro ochlazování vzduchu se používají vysokotlaké systémy se způsoby aplikace vody „fog“ (lehká mlha zůstává až do úplného odpaření rozptýlena ve vzduchu, velikost částeček vody je menší než 0,02 mm) nebo „mist“ (těžká mlha pozvolna klesá, částečně se již odpařuje ve vzduchu, částečně však dopadá ještě na povrchy, kde se následně také odpařuje, velikost částeček vody je v rozmezí 0,02 – 0,05 mm). Metoda ochlazování vzduchu oběma popsanými způsoby je sice účinná (vzduch je možno zchladit až o 20 %), ale konstrukčně, provozně i investičně náročná.

Technologie evaporačního ochlazování skotu s využitím řídicích jednotek je technologie, která je podle navrženého řešení provozně, konstrukčně i investičně nenáročné zařízení, jež účinným způsoben eliminuje tepelný stres zvířat a tím omezuje negativní jevy s ním související. Celkově tak přispívá k welfare zvířat v období negativního působení vysokých teplot prostředí

Další možností snížení teplotního stresu zvířat je ochlazování stájových konstrukcí, kdy se proudem vody polévá střecha nebo vnější stěny stáje. Tím se snižuje intenzita sálavého tepla z konstrukce stáje, která jinak zvyšuje celkové tepelné zatížení zvířat.
Tímto způsobem lze snížit teplotu konstrukce až o 20 °C. Je to poměrně rychlá a účinná metoda snížení sálavého tepla, nedochází k mokření podlah ve stáji, avšak spotřeba vody je neúměrně vysoká.

V chovu dojnic patří v současnosti ochlazování prostor krmiště a lehacích boxů mezi základní požadavky, a to nejen u krav v laktaci, ale i v období stání nasucho (výzkumné studie poukazují na vyšší užitkovost v následující laktaci, lepší imunitní funkce a také lepší životaschopnost a reprodukční schopnost jejich potomstva během celého života) a v porodních kotcích Také v dojírnách je vhodné přiměřené proudění vzduchu k ochlazení nejen dojnic, ale i ke zlepšení pracovních podmínek dojičů.

Ing. Marie Šístková, CSc., Ing Luboš Smutný, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky

Podrobněji v časopisu Náš chov 7/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *