Nahlédnutí do budoucnosti chovu prasat

Když se řekne chov prasat ve spojení s budoucností, pak se mnohým, zejména u nás v Česku, nevybaví zrovna pozitivní asociace. Ale nesmíme se nechat zmást stavem tohoto odvětví v naší republice. V zahraničí se stále snaží o pokrok, modernizaci chovů pro lepší ekonomiku a pohodu zvířat.

Efektivita a ziskovost chovu prasat závisí na celé řadě faktorů. Pomineme-li politické a obchodní zájmy, které mohou mít na chov prasat (a nejen ten) fatálnější vliv než mnohé nemoci, tak se značnou měrou na ní podílí celoživotní užitkovost prasnic. Stejně jako u některých jiných hospodářských zvířat, tak i u prasat je důležitá dlouhověkost, protože prasnice se stává ziskovou po třetím vrhu, ale například v Irsku je přibližně 32 % prasnic vyřazeno dříve. Ba co víc, jejich produkční život se stále zkracuje, a tak je stále důležitější, kolik selat dokáže odchovat, resp. za kolik kilogramů dostane chovatel zaplaceno na jatkách. Není tedy divu, že se všichni snaží zlepšit produkční a reprodukční ukazatele. V posledních letech začíná stále více pomáhat genomika a jsou zkoumány možnosti genových manipulací.

Prasata v dnešních chovech mají za sebou dlouhou historii, která se začala psát v Evropě a Asii před více než deseti tisíci lety. Tato dvě centra domestikace vedla ke vzniku evropských a asijských plemen prasat, která se od sebe odlišují nejen vzhledem, ale i užitkovými vlastnostmi.

Při pohledu do genomu prasat vědci z univerzity ve Wageningenu objevili pestrou mozaiku evropských a asijských genových variant a zjistili, že mnoho důležitých užitkových vlastností evropských prasat má asijský původ. Výzkum ukázal na různé části genomu komerčních prasat, které byly mnohem podobnější genomu asijských prasat než genomu evropských prasat divokých. V první chvíli by to mohlo překvapit, protože evropská i asijská prasata byla domestikována nezávisle na sobě, a proto by se neočekávala taková podobnost jejich genomů. Ale jak lidstvo více cestovalo a poznávalo vzdálené kraje, tak také objevilo, že asijská prasata jsou mnohem plodnější a tučnější než ta evropská. Díky tomu se na konci 18. a počátku 19. století dostala asijská prasata do chovů ve Spojeném království a spolu s nimi i tzv. asijská verze genu AHR, která svým nositelkám zvyšuje počet selat ve vrhu oproti těm, které mají evropskou verzi tohoto genu. Více selat ve vrhu to je více vykrmených prasat a také více peněz za prodaná zvířata.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *