Nákazová situace v ČR – paratuberkulóza

Paratuberkulóza je ekonomicky významná nákaza vyskytující se u domácích i divokých přežvýkavců. Na rozdíl od ostatních chovatelsky vyspělých zemí nebyla v ČR v chovech dojeného skotu do současné doby známa skutečná nákazová situace. Během března až září 2020 jsme vyšetřili vzorky prostředí ze 157 farem dojnic s celkovým počtem 64 816 krav reprezentujících 144 763 zvířat. Zjistili jsme poměrně vysoký podíl farem (29,9 %, tj. 47) s průkazem MAP pomocí PCR.

Paratuberkulóza (PTB, Johneho choroba) je chronické zánětlivé střevní onemocnění vyskytující se u domácích i divokých přežvýkavců. Původcem je Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). Je to pomalu rostoucí (i více než 3 měsíce) bakterie, která je velmi odolná ve vnějším prostředí a přežívá v něm dlouhou dobu (měsíce až roky), v prostředí tak dochází k její kumulaci a vytvoření vysokého infekčního tlaku. Původce vyvolává neléčitelné onemocnění skotu s velmi dlouhou inkubační dobou dva a více let (publikováno až 15 let). Základním klinickým příznakem je vodnatý průjem s intenzivním hubnutím. Zvíře hyne v pokročilé fázi onemocnění na vyčerpání. Promoření stáda na viditelnou úroveň, kdy si chovatel začne uvědomovat spojitost s PTB, trvá i několik let v závislosti na mnoha faktorech. PTB probíhá ve 4 stádiích. V prvních dvou stádiích (klidové a subklinické) je PTB „neviditelná“. V dalších dvou stádiích (klinickém a zejména pokročilém) lze na PTB usuzovat podle klinických příznaků, ale spolehlivou diagnózu – především poprvé v chovu, lze stanovit jen laboratorním vyšetřením. Závažnost nákazy spočívá v tom, že když se prokáží 1–2 zvířata s klinickými příznaky, dalších asi 15–20 zvířat je již infikovaných (v klidovém či subklinickém stádiu). Diagnostika PTB je poměrně komplikovaná a je schopna odhalit až zvířata vylučující MAP (tj. po inkubační době). Citlivé a specifické metody jsou poměrně drahé (PCR), levné metody jsou méně přesné.

Jelikož se jedná o neléčitelné onemocnění, je jeho tlumení na farmách založeno na metodě označované jako „test a porážka.

Prostřednictvím chovatelských svazů (např. jejich webových stránek) a dalších kontaktů byli na přelomu jara a léta 2020 informováni všichni chovatelé o zahájeném anonymním bezplatném průzkumu dojených stád na PTB, ale zapojení bylo doporučeno jen chovům, které si jednak myslely, že PTB nemají nebo že jí mají velmi málo (měly např. negativní bazénový vzorek mléka) a dále samozřejmě chovům, které neměly vůbec žádné informace o PTB ve svém chovu. Podmínkou zapojení bylo jen vyplnění krátkého dotazníku.

Byl proveden první podložený odhad národní nákazové situace PTB v chovech dojeného skotu v ČR díky plošnému screeningovému vyšetření vzorků prostředí dojnic. Kumulativním součtem dvou studií (BVM a vzorky prostředí) provedených v letech 2018 a 2020 jsme prokázali velmi vysoký podíl chovů významně postižených PTB (téměř 42 %). Průkaz infekce MAP v chovu musí být pro chovatele zásadní stimul pro zahájení programu tlumení. PTB ve stádě. Postupné tlumení PTB je poměrně nesnadné a časově náročné (5 a více let).

MVDr. Kamil Kovařčík, Ph.D., MVDr. Věra Fichtelová, Ph.D., MVDr. Alena Králová, MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno

Podrobněji se dočtete v článku v časopisu Náš chov 11/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *