Nejdůležitější je kvalitně nakrmit

Při krmení hospodářských zvířat se chovatelé neobejdou bez dostatku kvalitních krmiv, ale zároveň musí náklady „udržet na uzdě“, aby jejich produkce zůstala efektivní a konkurenceschopná. V posledních letech byla příležitost vypořádat se s nedostatkem srážek a vysokými teplotami, stejně jako s vysokými srážkovými úhrny a nižšími teplotami, které jsme už nějaký ten rok nezažili. Nicméně v obou případech se musí zemědělci dopracovat ke kvalitnímu objemnému i koncentrovanému krmivu.

Např. cukrová řepa je nejenom základní surovinou cukrovarnického průmyslu, ale také výživnou, chutnou a energeticky bohatou plodinou. Nicméně kvůli vysokému obsahu cukru a nízkému podílu bílkovin, fosforu a vápníku může být i rizikovým krmivem. Klíčovým faktorem k minimalizaci rizika zdravotních problémů s možnými fatálními důsledky, ale naopak k dosažení vysoké užitkovosti, je správné sestavení krmné dávky i zvládnutí techniky podávání krmiva.

Cukrová řepa má více energie než většina koncentrovaných krmiva, a proto by s ní mělo být zacházeno obezřetně a nepřekrmovat – 25 kg cukrové řepy je ekvivalentem téměř 6,5 kg ječmene.

či jiný nasákavý materiál v celkovém množství do cca 10 % silážované hmoty.

Klimatické změny nutí nejenom zemědělce, aby se poohlédli po nových plodinách a přizpůsobili jejich pěstování těmto změnám. Jednou z možností by mohlo být využití širšího spektra plodin, zejména těch s efektivnější fotosyntézou, tzv. C4-rostlin. Mezi ně patří i čirok a proso, které se vyznačují i velmi bohatým kořenovým systémem s efektivním využitím vody a živin.

Výživová hodnota čirokového zrna se příliš neliší od kukuřice. Energie a škrobu je v čiroku jene o trochu méně než v kukuřici. Obsah bílkovin a minerálů bývá v čiroku o něco více. Avšak hlavní překážkou zkrmování čiroku byl obsah taninů a alkaloidů, který se šlechtitelům nových odrůd daří eliminovat, takže zvířata jej přijímají ochotně a bez negativních důsledků. Některé evropské země, např. Španělsko či Maďarsko čirokové zrno běžně využívají ve výživě prasat a drůbeže.

Kalužnice křivoklasá (Eleusine coracana), či prstové proso, se jeví jako vhodné krmivo pro skot, a to nejenom z hlediska udržitelnosti. Prstové prosto dosahuje vyšších hodnot draslíku, dvojnásobných hodnot vápníku a čtyř- až pětinásobku obsahu fosforu než kukuřice, a to vše při srovnatelném obsahu bílkovin, vlákniny a celkových stravitelných živin.

Ani dochan klasnatý (Pennisetum glaucum), jinak také perlové proso, není na zemědělské scéně žádným nováčkem, ale v řadě zemí je oblíbeným krmivem ve výkrmnách i v chovech dojnic. Nicméně jeho využití v pastevních systémech je stále ještě otázkou řady diskusí.

Zvládnutí agrotechniky prosa může spolu s jeho rychlou produkcí biomasy, kvalitou a ochotou skotu jej konzumovat přispět k jeho rozšíření i v rámci evropského zemědělství.

S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Marcinková

Podrobněji v časopisu NCH 11/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *