Nové druhy dvoukřídlého hmyzu ve stájích

S postupnou změnou klimatu a globalizací se do České republiky rozšiřují nepůvodní nové druhy organismů. Z řádu dvoukřídlích se jedná např. o teplomilný druh krev nesající koutule skvrnité Clogmia albipunctata (Diptera: Psychodidae) a na Slovensku o teplomilný druh krev sající koutule Phlebotomus mascittii (Diptera: Psychodidae). Vzhledem k bionomii těchto koutulí, představují oba druhy pro zvířata a také lidi určitá zdravotní rizika. Clogmia albipunctata se řadí mezi myiázotvorný hmyz a Ph. mascittii slouží jako vektor různých patogenů např. Leishmania spp.

V roce 2011 byl na území České republiky potvrzen první výskyt krev nesající koutule skvrnité C. albipunctata na devíti lokalitách v Brně (převážně se jednalo o velká sídliště) a jedné lokalitě na Starém Městě v Praze. Čeleď koutulovití (Psychodidae) se dělí do šesti podčeledí, přičemž na území České republiky a Slovenska byl do roku 2016 potvrzen výskyt pouze tří zástupců těchto podčeledí: Psychodinae, Sycoracinae a Trichomyiinae. V roce 2016 byl však na území Slovenské republiky potvrzen první nález krev sající koutule z čeledi Phlebotominae: Phlebotomus mascittii. Druh Ph. mascittii je široce rozšířený především v oblasti Středomoří, ale jeho výskyt byl potvrzen také v Evropě. Nález samičky Ph. mascittii na farmě v obci Pernek na jižním Slovensku tak pravděpodobně představuje severní hranici jeho rozšíření. Koutule obývají různé druhy stanovišť, která jim poskytují vhodné klimatické podmínky pro jejich přežívání a dostatek potravy (organického substrátu) pro vývin jejich larev. Typy líhnišť koutulí se mezidruhově liší, proto se s nimi můžeme setkat ve vodním prostředí, některé druhy se vyvíjí ve výkalech zvířat, v hlodavčích norách, v rozkládajících se rostlinách či tlejících dutinách stromů. Výskyt synantropních druhů koutulí je spjat s  prostory lidských obydlí, kde jsou koutule zpravidla vázány na vlhká místa s dostatkem organického materiálu. Dále se koutule mohou vyskytovat v botanických a zoologických zahradách nebo v chovech hospodářských zvířat.

Vzhledem k tomu, že je koutule skvrnitá silně vázána na člověkem vytvořená prostředí s výskytem splaškových vod, má vysoký potenciál v mechanickém přenosu řady nákaz s fekálně-orálním přenosem. Tento potenciál se pak může uplatňovat i v chovech hospodářských zvířat. Mimo to v nemocničním prostředí byla koutule C. albipunctata kolonizována až 45 různými druhy bakterií, mezi nimiž byly i vysoce rezistentní druhy. Mezi další zdravotní riziko, které je spojeno s výskytem těchto mušek je problematika myiáz, která byla prozatím dokumentována u lidí pocházejících z tropických oblastí převážně se sníženou úrovní hygieny. Naproti tomu krev sající druh koutule Ph. mascittii se uplatňuje jako vektor řady patogenů (bakterií, virů i jednobuněčných prvoků). Je potvrzeno, že Ph. mascittii  hraje roli v přenosu např. Leishmania spp., (Leishmania infantum), která se řadí mezi zoonózy. S ohledem na zmíněná fakta je důležité, aby chovatelé sledovali problematiku nově se vyskytujících nepůvodních druhů hmyzu na území České republiky a jejího okolí, protože se tyto druhy mohou objevit i ve stájovém prostředí, kde mohou představovat pro zvířata i personál výše zmíněná zdravotní rizika.

Význam ochrany hospodářských zvířat před nežádoucím hmyzem spočívá v preventivních opatřeních, které by měly být součástí biosekurity chovu v rámci programu DDD (dezinfekce, dezinsekce, deratizace). Základním pilířem v prevenci proti výskytu nadměrného množství hmyzu ve stájích je čistota. Pořádek ve stáji zajistíme pravidelným odklizem výkalů, asanací krmných žlabů a krmítek, včetně včasného odstraňování zbytků krmiv. Dalším místem kontroly, čištění a údržby jsou napájecí zařízení, protože stojatá voda především s organickým materiálem poskytuje vhodné prostředí pro vývoj některých druhů hmyzu. Nutností je také udržovat dobrou hygienickou úroveň ustájení mláďat, zabránit rozbryndávání a vylévání mléčné výživy na zem či ponechávání nevypitého nápoje v kbelících.*

MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D., MVDr. Miroslav Macháček, Ph.D., Ústav zootechniky a zoohygieny, Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU Brno, MVDr. Martin Pijáček, Oddělení patologické morfologie, Státní veterinární ústav Olomouc

 Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2019.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *