Odchov hříbat a co je před ním

Vedle stále se navyšujících požadavků na sportovní výkonnost koní se zvyšuje i poptávka po charakterově vstřícných koních, umožňujících jezdecké využití i méně odborně rutinované společnosti současnosti. Vedle genetických předpokladů hraje zásadní úlohu v tvorbě osobnosti koně jeho odchov.

V období zpravidla mezi lednem a červencem nastává čas hříbat. Je lhostejné, zda se jedná o plemena teplokrevná, chladnokrevná nebo poníky, všichni chovatelé mají plné ruce práce, aby svoji klisnu připravili ke zdárnému porodu. Dochází k naplnění práce, které před 333 dny předcházely úvahy o výběru hřebce a rozhodnutí o způsobu zapuštění klisny. K dispozici je možnost dovozu inseminačních dávek ze zahraničí. Otázkou je zda využít možnosti přirozené plemenitby, nebo v současné době nejobvyklejší cestu k zabřeznutí klisny – inseminaci čerstvým (chlazeným) spermatem či mraženým spermatem. Přes vysokou finanční nákladovost se začíná v praxi využívat embryotransfer.

Po úspěšném zabřeznutí klisny jedním ze zvolených způsobů je třeba se o klisnu odpovídajícím způsobem starat, v poslední třetině alespoň vodit a ponechat na pastvině či ve výběhu. Krmení je třeba upravovat s přibývající hmotností a velikostí plodu, ten především v poslední třetině březosti roste a přibývá na hmotnosti nejvíc. Podle plemene, podle preferencí chovatele a podle individuálních potřeb klisny mohou být v přípravě k porodu rozdíly. Někdy je lepší tradiční porodní box, jindy přirozené ohřebení ve stádě. Porod, ačkoliv je fyziologický proces, zasluhuje pozornost chovatele.  Pokud vše probíhá bezproblémově, spočívá jeho úloha v roli klidného pozorovatele. Klisna si poradí sama. Teprve problémy řeší chovatel či následně veterinář.

Po porodu nastává doba odchovu. Empirické znalosti chovatelů koní jsou naplněny zkušeností stovek generací. Klasickou metodou odchovu je nechat hříbě klisně a teprve postupně se hříběti věnovat tak, aby v době odstavu (šest měsíců věku) bezproblémově snášelo kontakt s člověkem. Po porodu by se mělo hříbě co nejdříve, nejlépe do dvou hodin, postavit a napít mateřského mléka. Hříbata sají v prvním týdnu po narození až sedmkrát za hodinu 1 až 2 minuty, ve 4 týdnech třikrát za hodinu, postupně se tedy četnost a délka sání zkracuje. Stravitelnost mléka je velmi vysoká (98 %) a zajistí kompletní výživu hříběte do věku 6–8 týdnů. Již po prvním týdnu po narození se ale hříbata pokoušejí ochutnávat krmiva. Regulérně přikrmovat, odděleně od klisny a v malém žlábku, se začíná v osmi týdnech. Současné krmivářské možnosti nabízí dostatek vhodných koncentrátů, které zajistí pro danou kategorii hříbat správný příjem živin.

Pro celkový vývoj hříběte je nejdůležitější jeho růst a vývin v prvním roce života. Tomuto období proto musí chovatelé věnovat z hlediska výživy, pohybu a ošetřování největší péče. Hmotnost narozených hříbat středně velkých plemen se pohybuje okolo 50 kg. V prvním roce věku mají 60 % hmotnosti dospělosti, ve dvou letech 85 %, ve třech letech 95 %. Konec růstu nastává mezi 5–6 lety věku. U hříběte dochází nejprve k růstu výškovému, pak délkovému a nakonec hloubkovému. V šesti měsících věku dochází v životě koní k první závažné změně, to období separace hříbat od matek, které je pro hříbě silně stresujícím prožitkem. Hříbata zůstávají v samostatných skupinách. Po odstavu vzniká další věková kategorie – odstávče. Odstávčata jsou ve společném stádě bez rozdílu pohlaví asi dalších šest měsíců. V jednom roce věku pak dochází k rozdělení na stáda klisniček a hřebečků.*

Ing. Lucie Starostová, Ing. Cyril Neumann, úsek chovu koní katedry chovu hospodářských zvířat, ČZU v Praze

 Podrobněji v časopisu Náš chov 6/2019.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *