Odhalení mýtů o vlivu zemědělství a živočišné výroby na životní prostředí

Letošní problémy s pandemií koronaviru se projevily také tím, že každoroční mezinárodní konference The One pořádaná společností Alltech v Lexingtonu v USA se konala jen virtuálně. V průběhu čtyř dnů se vystřídala celá řada výborných řečníků. Jedním z nich byl také specialista na kvalitu ovzduší a jejím ovlivnění zemědělstvím Frank Mitloehner.

Široká veřejnost má tendenci vinit zemědělstvím z globálního oteplování a nemyslí si, že zásadní vliv má spíše průmysl. Je proto důležité změnit toto vnímání. Dr. Frank Mitloehner se rozhodl vysvětlit a objasnit chyby v záporném vztahu k zemědělství s jasným vysvětlením vztahů mezi lidskými aktivitami, trávením zvířat, výrobou potravin a chemií atmosféry. Ve svých přednáškách, prezentacích i blogu odděluje fakta od výmyslů a vyplňuje mezery v komunikaci.

Ve své virtuální přednášce mluvil o tom, že skot má neutrální vliv na klima.

Zdroji metanu jsou těžba a použití fosilních paliv, zemědělství, hoření biomasy, mokřin a jiné přirozené emise. Celkové množství ročně je 560 teragramů metanu, ale 550 teragramu z atmosféry zmizí. Jak to funguje? Za tento pokles může chemická reakcí v atmosféře. Vědecký termín je hydroxylová oxidace. Hydroxylová oxidace je proces, kterým radikály ve vzduchu odnímají vodík z metanu. Metan je CH4 a po zmizení vodíku je metan zničen a přeměňuje se znovu na CO2

Důležitá je právě délka života těchto plynů. CO2 má délku života 1000 let. Jakmile je jednou v atmosféře, vydrží tam 1000 let, u oxidu dusíku jsou to stovky let. To je v ostrém kontrastu k metanu, který má poločas rozpadu 10 let. Metan není jen produkován, ale je také ničen.

Pochopit vše o původu a osudu uhlíku v CH4 je velmi důležité. Protože skleníkové plyny produkované skotem jsou výrazně odlišné od skleníkových plynů vytvářených jinými sektory společnosti, jako je přepravní průmysl nebo obory používající fosilní paliva.

Co například potřebují rostliny pro svůj růst? Potřebují sluneční světlo, vodu a uhlík ve formě CO2. Uhlík z CO2 je pak zapojený do karbobohydrátů jako je např. celulóza. V krmivu pro dojnice jde celulózový škrob do bachoru, kde je část tohoto uhlíku přeměněna na metan.

Jinak řečeno z metanu vznikne atmosférický CO2, ten prochází rostlinami a pak jde do zvířat. Z metanu tedy vzniká atmosférický CO2.

Jde právě o tento cyklus, který se nazývá biogenní uhlíkový cyklus. Pokud máte konstantní nebo dokonce klesající počet dojnic, nepřidáte další nový uhlík do atmosféry. Přednášející vysvětlil, že uhlík, který je vydáván všemi zvířaty, je recyklovaný. Jako atmosférický CO2 se přes rostliny dostává do zvířat a ty ho vydávají jako metan. Ale po chvíli se z něj znovu stane CO2.

Pokud by stavy skotu stoupaly, zvyšovalo by se množství metanu. Ale počty dojnic klesají. Jako příklad popsal Dr. Mitloehner situaci v USA. Nejvyšší stavy skotu tam byly v 70. letech minulého století, kdy jich bylo 50 miliónů. Největší nárůst počtu dojnic byl v 50. letech minulého století, a to 25 milionů kusů. Nyní je v USA celkem 9 milionů dojnic. Pokles stavů je tedy značný, podobně jako v jiných zemích. V posledních dekádách stavy dojnic klesají, což znamená, že se opravdu snížilo množství uhlíku, které je dodáváno do atmosféry.

Dr. Mitloehner vysvětlil rozdíly mezi trvalými znečišťujícími skleníkovými plyny a metanem.

Jediná doba, kdy se množství metanu v atmosféře načítá, je prvních deset let existence stáda dojnic anebo pokud se počet dojnic ve stádě zvýší. Je tedy důležité si pamatovat, že mezi skleníkovými plyny jsou velké rozdíly. Mezi ty trvalé, s dlouhodobým rozpadem patří CO2 nebo oxid dusný a proti nim má krátký poločas rozpadu metan.

 

Mnoho názorů na živočišnou výrobu tvrdí, že skot (masný i dojnice) produkují metan, silný skleníkový plyn. Takže prý je živočišná produkce špatná pro životní prostředí.

Během prezentace pro Alltech One Virtual Experience Dr. Frank Mitloehner prohlásil, že živočišná výroba je klimaticky neutrální. Vyvrátil mýty o vlivu chovu skotu na životní prostředí.

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 8/2020.

 

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *