Péče o velké vrhy

Genetický pokrok a snaha šlechtitelských firem o dosažení mimořádných výsledků užitkovosti přináší stále narůstající počet selat ve vrhu. Každé sele navíc je sice zdrojem navýšení tržeb, ale zvyšující se počet selat ve vrhu klade vyšší požadavky na podmínky chovu, technologie a management, což je podmiňováno zvýšenou péčí o prasnice a selata po porodu.

Selekce superplodných prasnic, jako prostředek ke zvýšení velikosti vrhů a potenciálně i zisku, způsobila výrazné zvýšení podílu selat s nízkou porodní hmotností, a to až na 23 %. U těchto selat se kromě zvýšené morbidity a mortality v časném poporodním období projevuje také pomalejší růst, zhoršení ukazatelů kvality masa a jatečně upravených těl, což ve výsledku vede spíše k ekonomické ztrátě. Je proto třeba zabývat se strategiemi, které napomáhají snižovat ztráty a optimalizovat odchov vysoce početných vrhů. S preventivními opatřeními se začíná u prasnic v období březosti. Samozřejmostí je udržování optimální kondice prasnic, která je důležitá pro užitkovost v období laktace, ovlivňuje procento vyřazených prasnic, ale napomáhá také adekvátnímu vývoji plodů. Obohacením výživy prasnic můžeme optimalizovat nitroděložní prostředí. Vhodné je doplnění lipidů, které podle nových poznatků snižuje výskyt selat s nízkou porodní hmotností a zlepšuje jejich přežití. Dále je důležitý vyvážený poměr aminokyselin, což zvyšuje uniformitu vrhů. Pozitivní vliv na porodní hmotnost selat má zejména přídavek aminokyselin L-glutaminu a L-karnitinu. Pokud jde o množství krmiva v poslední fázi březosti, existují odlišné názory. Obecně se tvrdí, že prasnice by v poslední fázi březosti neměla být překrmována, aby se zabránilo těžkým porodům, vzniku syndromu MMA a nadměrným ztrátám hmotnosti v období laktace. Podle některých experimentů je možné krmnou dávku snížit až na 1,8 kg/den v poslední třetině březosti, aniž by to mělo vliv na porodní hmotnost selat, s pozitivním dopadem na maximalizaci spotřeby krmiva v období laktace (Mallman et al. 2018). V jiném experimentu byly podávány různé úrovně energie březím prasnicím a byla sledována hmotnost prasnic a selat. Maximální hmotnosti selat při narození i při odstavu bylo dosaženo při množství energie na úrovni 1,5 záchovné potřeby prasnice, nikoliv při nižších úrovních (1,0 nebo 0,5 záchovné potřeby).
Více se dočtete v článku Ing. J. Bělkové, Ph.D., a Ing. E. Václavkové, Ph.D., z
VÚŽV, v.v.i., Praha (oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí), který najdete v květnovém čísle časopisu Náš chov.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *