Peklo, nebo ráj?

Tématu Vaše dojírna – peklo, nebo ráj pro vaše krávy? neboli Proč má měření dojíren smysl? se na semináři ve Mžanech věnoval technický specialista společnosti Eurofarm Systems Ing. Tomáš Válek. „Mým nejdůležitějším úkolem ve firmě je starost o správné nastavení a fungování dojicí techniky ve prospěch vysokoužitkových a zdravých dojnic,“ představil svoji práci řečník.

Dále upozornil na význam biotechnického měření dojíren. „Technologii pracující 365 dní v roce často i více než dvacet hodin denně je nutné minimálně jednou ročně prověřit a zkalibrovat. Podmínkou pro správné měření je, aby dojírna obsahovala všechny potřebné měřicí body. Dají se využít přístroje Vacuscope comfort či Lactocorder. Z měření vzniká protokol, je pak velmi důležité naměřená data chovateli předložit a vysvětlit jejich význam,“ uvedl Ing. Válek.

Velmi zásadní je podle jeho slov otázka podtlaku. Rozeznáváme dva typy podtlaku, pracovní, který se měří v blízkosti sběrné nádoby, a podstrukový měřený na dojicím stroji.

Optimální výše pracovního podtlaku, který se nastavuje pomocí regulačních prvků, je 38–42 kPa, podle normy ISO nesmí kolísat o více než 2 kPa.

„Co se týče podstrukového podtlaku, je nutné si uvědomit, že stabilita ve fázi sání je rozhodující pro rychlé a kvalitní dojení. Výše průtoku mléka mléčnou cestou nesmí ovlivnit stabilitu podtlaku ve fázi sání, pak se systém zahlcuje. Vliv na stabilitu mají jednotlivé komponenty mléčné cesty, jako jsou milkmetry, průtokové senzory, škrtiče podtlaku, či délka mléčných hadic.

Při optimálním podtlaku je vidět menší nervozita zvířat, rychlé a kvalitní dojení, menší zátěž na strukovou tkáň a celkově zdravější vemeno. Pokud není podtlak optimální, pozorujeme prodloužení doby dojení, padání dojicích strojů z vemen a výrazné poškození výstelky strukového kanálku, které může vést až k hyperkeratóze,“ konstatoval Ing. Válek.*

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *