Pohoda nejen za každého počasí

Chov hospodářských zvířat probíhá jen málokdy pod širým nebem. Téměř vždy je nutné mít pro potřeby zvířat nějaký ten přístřešek, stáj či dokonce plně klimatizovanou halu. Rozdílné druhy i kategorie mají rozdílné nároky a vhodnost ustajovacího prostoru závisí na mnoha faktorech a postupem času se může měnit.

V posledních letech se ve spojení se zemědělstvím stále častěji dostává do popředí otázka vlivu klimatických změn a extrémního průběhu počasí na rostlinnou i živočišnou produkci. Zejména zvyšování teplot či vlny veder mají negativní vliv, a to nejen na severovýchodě Spojených států, kde se touto problematikou zabývali vědci z Penn State, ale podobné problémy řeší chovatelé i v jiných částech světa a Českou republiku nevyjímaje.

Ačkoliv předpovídaný nárůst počtu tropických dní způsobuje vrásky na čele nejednomu chovateli skotu a dojnic především chovatelům vysokoprodukčních dojnic, tak v jiných odvětvích živočišné produkce se na tento jev nedívají s takovými obavami. I když nic nemusí být tak růžové, jak se na první pohled může zdát. Chovatelé drůbeže a prasat, jejichž činnost takřka po celý rok probíhá ve vytápěných halách, spatřují v mírném oteplování v období jara a podzimu možný prostor pro úsporu energie. S mírnějšími zimami a teplejším jarem i podzimem by jejich „topná sezóna“ mohla být méně energeticky náročná. Ale na druhou stranu není možné zapomenout na to, že teploty stoupají v průběhu celého roku, a když se průměrná letní teplota v důsledku globálního oteplování také zvýší, bude potřeba, aby haly pro drůbež a prasata měly nejen mnohem lepší izolaci, aby se prostředí uvnitř příliš neohřívalo, doplněnou dostatečně účinnou ventilaci a klimatizaci. Pokud by haly nebyly odpovídajícím způsobem vybaveny zvířata by v důsledku vysoké teploty a nedostatku čerstvého vzduchu trpěla a samozřejmě by nedokázala poskytnout očekávanou produkci.

Pokud by se teplejší počasí setkalo s dostatkem srážek, které by se dostavily v tu správnou dobu, pak by z tohoto stavu mohli profitovat i chovatelé masného skotu, pro který by měli více píce, jak při pastvě, tak ke konzervaci na zimu. Problém ale nastává, když místo mírného rozšíření teplejšího období nastoupí takřka ze dne na den období s mimořádně vysokými teplotami a minimálním množstvím srážek, jako je tomu v posledních několika letech u nás. To pak je problémem nejen velmi nízká úživnost pastvin, ale také příprava krmení na zimu.

Jenže jak je známo, nelze se zavděčit všem. Posun počasí k teplejším, ale často také vlhčím, podzimům a zimám s sebou nenese jen pozitiva v podobě nižších nákladů na energie v chovech drůbeže a prasat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *