Pravidla chovu prasat se budou dál zpřísňovat

Zlepšená ekonomická situace v sektoru chovu prasat přichází v nejvyšší čas. Na chovatele prasat se totiž valí celá řada nových povinností, z nichž většina s sebou přinese vyšší náklady a jen zanedbatelné (pokud vůbec jaké) zvýšení produkce. Jedná se zejména o přísnější pravidla zajišťující produkci kvalitních potravin. A to jak bez použití antibiotik, tak i s minimálním dopadem na životní prostředí a od šťastných zvířat

Rezistence bakterií vůči antibiotikům postupně rostou a veterinární, stejně jako humánní medicína, se musí s tímto problémem vypořádat. Již delší dobu mají snahu některé země EU snižovat množství užívaných léčiv. Nyní se konečně začíná přístup sjednocovat. Evropská unie vydala nařízení, podle něhož budou muset být od roku 2023 centrálně evidována veškerá antimikrobika užitá v chovu. Sledování je samozřejmě prvním krokem a dá se předpokládat, že následně budou připravovány systémy, které budou nutit chovatele ke snižování spotřeby.
S tímto problémem souvisí i zákaz užívání vysokých dávek oxidu zinečnatého. Toto téma již bylo mnohokrát diskutováno a celá řada krmivářských firem nabízí vlastní cestu, jak se se zákazem vyrovnat. Konec přechodného období, po které je ještě možné ZnO používat tradičním způsobem, přijde již za dva roky. Ačkoli je způsobů náhrady celá řada, většina z nich vyžaduje i významné změny v chovu. Čas pro jejich zahájení, nebo přinejmenším detailní plánování již rozhodně nastal.
Velmi aktuálním tématem je i welfare zvířat. Existuje celá řada organizací, které pod pláštíkem snahy o zlepšování životních podmínek zvířat ve skutečnosti usilují o významné omezení chovu hospodářských zvířat. Jejich mediální aktivity vedou k tomu, že se výrazně zpřísňuje pohled na chov zvířat. Příkladem je kampaň za ukončení chirurgické kastrace nebo snaha o naprostý zákaz krácení ocásků. Jednou z novějších aktivit je potom „konec doby klecové“, v jejímž rámci se snaží, aby byly tradiční porodní kotce nahrazeny alternativami, které dávají prasnici větší volnost pohybu. Pohled veřejnosti na zemědělství je dán do značné míry tím, že většina společnosti žije odtržena od venkova, a pokud jde o chov zvířat, má zkušenosti jen s domácími mazlíčky. Proto je třeba počítat s tím, že se budou měnit pravidla pro chov hospodářských zvířat. Je však otázkou, zda se podaří náklady zvýšené změnami v chovu promítnout do cen produkce. Ochranářské organizace totiž zatím o tom, že každé podobné opatření má i své náklady, mlčí.*
Více se dočtete v článku Ing. Jana Stibala (SCHP, z. s.), který najdete v týdeníku Zemědělec.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *