Prevence hypokalcemie u krav v tranzitním období

Ovlivnění vápníkového metabolismu v období před porodem a brzy po porodu krav je stále předmětem výzkumu a nových poznatků. Příspěvek představuje nový pohled na využití aniontů potvrzený nedávnou pracovní cestou do USA. Cílem krmení diety se záporným DCAD zřejmě není udržet co nejvyšší hladiny vápníku v krvi po otelení. Poslední studie ukazují, že hlavním cílem přípravy krav na poporodní období je vytvořit „reagující“ krávu, tedy takovou, kdy receptory PTH v kostech a ledvinách dělají to, co dělat mají.

Změna suchostojné krávy na produkční dojnici je spolu s porodem nejrizikovějším obdobím v životě zvířete. Během této doby musí dojít k celé řadě metabolických adaptací, které umožňují vysokou mléčnou užitkovost i v době, kdy příjem sušiny nedosahuje takové úrovně, aby zajistil dostatek živin pro podporu laktace. Kráva musí mobilizovat své tělesné rezervy. Klíčových součástí těchto adaptačních mechanismů je mobilizace vápníkových rezerv z kostní tkáně. Při jeho selhání nastává hypokalcemie různého stupně – od subklinické formy po klinické ulehnutí s rizikem úhynu. Zatímco výskyt klinických onemocnění se omezuje jen na relativně malé množství zvířat ve stádě, subklinická hypokalcemie může postihnout až 25 % zvířat na první laktaci a více než 50 % na dalších laktacích a má podstatně větší dopad na ekonomiku. Hypokalcemie kromě vlastních klinických projevů je zároveň vstupní branou pro další poporodní onemocnění. I u subklinicky hypokalcemických zvířat se výrazně zvyšuje riziko delších a obtížnějších porodů spojené s porodem méně životaschopných telat, úrazů způsobených pádem, zadržení lůžka, metritidy, ketóz, dislokace slezu a oslabení imunitního systému.

Regulace vápníkového metabolismu

Snahy o prevence hypokalcemie se soustředily na změny krmné dávky před porodem, krmné dávky s vysokým nebo nízkým obsahem vápníku, přídavkem hořčíku, injekční aplikaci vitaminu D před porodem případně perorální nebo injekční aplikace vápníků u krav po porodu. V současné době se stále více používají dva hlavní směry regulace vápníkového metabolismu – snížení hladiny vápníku vstřebávaného z krmné dávky pomocí neselektivních vyvazovačů vápníku nebo použitím aniontových solí snižujících pH krve a umožňujících navázání parathormonu na receptory cílových buněk, a tím následné zvýšení mobilizaci vápníku z kostí a jeho vstřebávání z trávicího traktu.

Celý článek najdete v Našem chovu 2/2020.

MVDr. Jiří Davídek

praktický veterinární lékař

FarmVet, s. r. o.  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *