Přežvýkavci se nesmyslně řadí mezi škůdce klimatu

O kvalitě mléka a jeho získávání pomocí robotů, soutěži Mléčná farma roku, ale také o dalších aktuálních otázkách chovu mléčného skotu jsme hovořili s Ing. Josefem Divišem, předsedou revizní komise Svazu chovatelů holštýnského skotu a zároveň ředitelem akciové společnosti Selekta Pacov.

Jak jako funkcionář Svazu chovatelů holštýnského skotu vnímáte současný stav v sektoru dojeného skotu v ČR?

Chov skotu v ČR prodělal od roku 1989 mnoho změn, výrazně se zvýšila užitkovost při relativně stabilních složkách a zlepšené reprodukci. Náš svaz se snaží aktivně spolupracovat s Agrární komorou při vyjednávání co nejlepších podmínek pro chovatele dojeného skotu. Hlavně se jedná o různé národní podpory v oblasti welfare. Na druhé straně je tato pomoc vykoupena značnou byrokracií, ale bez toho bychom těžko dosahovali rentabilní výroby. Další velmi důležitou oblastí je zdravotní problematika. Tady jsme byli úspěšní při ozdravování našich stád od IBR. Nyní se náš svaz podílí na certifikaci v oblasti tlumení paratuberkulózy skotu. V neposlední řade program Fit cow, který umožňuje chovatelům podporu pro genotypování zvířat, a také vést deník léčení pomocí programu spravovaném ČMSCH, a. s.

Jak pohlížíte na aktuální cenu mléka?

Cena mléka je vždy zásadně ovlivněna nabídkou a poptávkou a v České republice celková produkce v letošním roce dosahuje zhruba o 2 % nižší úrovně než loni. Tento fakt pozitivně ovlivňuje cenu mléka pro nás producenty. Ale v evropském srovnání se naše cena pohybuje ve spodní části srovnávací tabulky a je stále zhruba o 1,5 eurocentu (nyní 0,38 Kč) za 1 litr nižší, než je průměrná cena mléka v Evropě. My, čeští chovatelé mléčného skotu, se musíme snažit, abychom měli na výrobu mléka co nejnižší náklady.

Kde je aktuální problém chovu skotu?

V poslední době se objevuje mnoho článků, které nesmyslně upozorňují na vliv skotu na zhoršení klimatu. Podle mého názoru chybně interpretované výsledky některých zjištění  poškozují pohled na zemědělství. Autoři článků si neuvědomují, že člověk nemůže konzumovat travní porost v jakékoliv formě. Travní porosty se pěstují na plochách, na kterých nemůžeme pěstovat jiné plodiny. K využití produkce z těchto travních porostů nutně potřebujeme přežvýkavce, kteří jediní jsou schopní tuto pro člověka nestravitelnou rostlinnou produkci přeměnit na živočišnou bílkovinu v podobě hovězího masa.*

Více v Našem chovu 12/2019.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *