Přístřeškové ustájení a klimatická změna

Při pohledu na současný stav investiční výstavby pro všechny kategorie skotu je patrné, že více než ze tří čtvrtin již převažují novostavby. Rekonstrukce se v průběhu posledních deseti let dostávají do pozadí, protože striktní požadavky na welfare z hlediska kubatury, měrné plochy, osvětlení a dalších kritérií jen velmi sporadicky mohou vést ke spokojenosti zvířat i personálu.

Návrhy, studie a projekty by měly vždy předkládat komfortní řešení stájí. To jsou stáje, které musí splňovat požadavek na pohodlné ležení v dostatečně dlouhém a širokém boxovém loži. Samozřejmostí je úprava povrchu podlah rýhováním.

Před rozhodnutím, kdy může chovatel zvolit variantu nízkonákladového ustájení, je nutné, aby si odpověděl na následující otázky:

• Jsou jeho krávy, resp. skot, schopny se přizpůsobit i extrémnímu klimatu? (vliv rozdílnosti plemen)

•Je schopen zajistit zdárný odchov, krmivo, suché lože, kvalitní chovatelskou péči atd.?

•Bude využitím jednoduchých technických prostředků bránit působení silného větru, vodních srážek a slunečního záření?

•Jsou práce ve stájích či přístřešcích uskutečnitelné bez nároků na extrémní zátěž zvířat? (Přesuny, čištění loží a ploch, poruch napájení apod.)?

•Vyplývají z toho provozně technické problémy při čištění loží, ploch, funkci napájení? Jestliže ano, jsou tyto problémy přijatelně řešitelné?

•Lze se nějakým způsobem nevhodným pracovním podmínkám vyvarovat? Bude mít chovatel k dispozici takové ošetřovatele, kteří budou ochotni pracovat v relativně drsnějších pracovních podmínkách? Je chovatel schopen a ochoten tyto zhoršené podmínky platově či bonusově zvýhodnit?

• Možná ještě další otázka: Má toto všechno investor dobře spočítané? Přinese mu tento způsob chovu skutečnou úsporu, a jakou a za jakou cenu?

Zimní období v minimalistických objektech

  • Napájecí systém musí být vždy izolovaný nebo v cirkulačním systému či s vyhříváním, a to nejlépe s odtokem do kanalizace i v případě užití sklopných napajedel.
  • V zimě se musí okamžitě kontrolovat celý napájecí systém při event. výpadcích proudu.
  • Občasně je třeba dekalcinovat výhřevná tělesa, jako prevenci vyšší spotřeby elektrického proudu.
  • Důležité je zastřešení loží tak, aby byla chráněna před srážkami, ale v letním období i před slunečním žárem.
  • Ochránit objekt před nadměrným vnějším prouděním, využitím existujících budov, vyšších stromů a keřů, stěnami z protiprůvanových sítí nebo desek.
  • Vybavit plochy pro nemocná zvířata či mláďata pomocí protiprůvanových sítí či stěn z balíkované slámy.
  • Počítat s tím, že odkliz výkalů může být po několik dnů v roce velice kritický, ale nikoliv neřešitelný.
  • Proto se musí zejména chránit vyhrnovací lopaty.
  • Veškeré zapuštěné dráhy (drážky) pro vedení lan čí mechanismů lopat musí být chráněny před ledem.
  • Kladky na konci drah se musí udržovat trvale pohyblivé.
  • Musí se zabezpečit včasné otevírání a zavírání vstupních vrat.
  • Hnojné kanály, převážně příčné, musí být zakryty.
  • Ústí příčných kanálů do jímek musí být chráněny sifóny či nornými stěnami.
  • Musí se umožnit, aby hnojné chodby byly průjezdné pro případný mobilní odkliz traktory (podlaha bez schůdků).

Doporučení pro letní období

  • Chovatel musí všemi dostupnými prostředky omezit působení tepelného stresu u zvířat.
  • Přirozené větrání posílit otevřením všech stěnových ploch a hřebene a nebo objekty vybavit nízkoobrátkovými ventilátory (o průměru 100–120 cm), které spolu se skrápěním zvířat umocňují protistresové působení.
  • Zabezpečit stín odpovídajícími střešními převisy. Zcela eliminovat ozáření loží!
  • Zabezpečit adlibitní napájení, a to v objektu, ve výbězích i na pastvě,
  • Situování napajedel sehrává svou zásadní roli. Maximálně se musí zkrátit vzdálenosti loží od napajedel.
  • Napajedla situovat vždy do stínu, protože voda teplejší než 28 °C je pro dojnice málo přijatelná.
  • Přívody vody k napajedlům vést v hloubce pod 80 cm.
  • Zabezpečit pravidelné a velice časté čištění napajedel.
  • V kritickém období tam, kde se využívá pastvy ji omezit a event. přesunout do večerního či nočního období.
  • Ochlazování zvířat skrápěním nikoliv zmlžováním je nejúčinnější metodou eliminace tepelného stresu. Není to zchlazováním vzduchu, ale odpařováním (evaporací) těla zvířat.
  • Ustájovací plochy pro zvířata nemocná či mláďata vybavit protiprůvanovými sítěmi či stěnami z balíkované slámy, obdobně jak v zimním období.

Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., technolog – specialista*

 Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2019.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *