Projevy tepelného stresu u dojnic

Příčina vzniku tepelného stresu spočívá u skotu v produkci a výdeji tepla z organismu. Skot jej totiž ve svém organismu produkuje vysoké množství (především mikrobiální činností předžaludků), avšak díky relativně malému povrchu těla se nadbytečného tepla zbavuje s obtížemi. Proto mu lépe vyhovuje pobyt v chladnějším prostředí, kde je výdej tepla usnadněn díky většímu tepelnému spádu mezi organismem a prostředím.

Vysoké teploty prostředí výdej tepla znesnadňují a organismus je nucen zapojovat jiné, tzv. aktivní termoregulační mechanismy, které však spotřebovávají na svou činnost energii, která by byla za normálních podmínek využita k tvorbě produktů (mléko, přírůstky živé hmotnosti apod.)
Hranice tepelného stresu je u skotu 25 oC, u vysokoužitkových zvířat, která se vyznačují vyšší intenzitou metabolismu a tím i vyšší intenzitou produkce tepla ve svém organismu, lze projevy tepelného stresu zaznamenat již od 21oC. Prvním a nejpohotovějším mechanismem jsou cévní reakce, které však nelze detekovat zrakem. Dochází k tzv. vasodilataci neboli rozšíření cév a tím zvýšení průtoku krve k povrchu těla. Krev plní v těle, vedle dalších funkcí, i funkci dopravy tepla z míst vzniku k místům výdeje. Nestačí-li tento mechanismus dostatečně odvést nadbytečné množství tepla z organismu, nastupuje výdej tepla dýcháním. To znamená, že se u skotu zrychlí a zpovrchní dýchání, lze pozorovat vizuálně zvýšenou frekvenci dechu. Navíc lze naměřit i zvýšenou rektální teplotu. Nepostačuje-li ani zvýšená dechová frekvence k odvodu tepla, obzvláště trvá-li tepelný stres dlouhodobě, začínají se zvířata potit. Pocení je nejúčinnější způsob ochlazování u skotu, pot se odpařuje a snižuje tak teplotu povrchu těla.
Vedle těchto projevů lze pozorovat i jiné příznaky, které svědčí o tom, že zvíře je pod vlivem tepelného stresu. Především se sníží množství i frekvence příjmu krmiv, naopak se zvýší příjem a spotřeba vody. Zvířata sníží svoji pohybovou aktivitu. Nápadné je vyhledávání stínu a chladnějších míst ve stáji, lze pozorovat i častější zaléhávání zvířat na vlhkých hnojných chodbách, čímž si snaží ochladit povrch těla. Navíc skot při ležení nezaujímá v této době klasickou fyziologickou polohu, ale leží zpravidla zcela natažen na boku, včetně natažených končetin, aby co nejvíce zvětšil povrch svého těla pro větší výdej tepla.
Všechny tyto obranné mechanismy vůči tepelnému stresu mají za následek snížení nejen užitkovosti, ale i plodnosti. Proto je snaha tyto negativní účinky eliminovat na minimum.
Otázkou dneška tedy již není, zda skot ochlazovat či nikoliv, nýbrž jaký způsob ochlazování zvolit. Volba záleží na chovateli samotném, který musí zvážit klady a zápory jednotlivých způsobů nebo se obrátit na odborné pracoviště. Důležité však je začít s rozhodováním o zavedení ochlazování a s vlastní montáží zařízení skutečně včas, neboť v letních měsících je již pozdě. O možnostech eliminace tepelného stresu u skotu se můžete dočíst v letním dvojčísle časopisu Farmář se speciálem věnovaným ekonomice výroby mléka. Autory příspěvku jsou Ing. Ivana Knížková, CSc., Ing. Petr Kunc a Doc. Ing.Oldřich Doležal, DrSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *