Prý nedělají nic mimořádného…

Zootechničtí pracovníci a české strakaté krávy Zemědělské a. s. Horní Bradlo zabodovali. Zisku 107 bodů a prvního místa své kategorie v soutěži v roce docílila farma Javorné díky těmto ukazatelům: Dojnice farmy Javorné dosáhly průměrného mezidobí 370 dní, počtu somatických buněk 164 tisíc, 90 % krav se nachází v lineárním skóre do 4,0, součet produkce tuku a bílkovin na produkční den za laktaci 2,56 kg, průměrný nádoj byl 33,91 kg mléka a průměrný laktační den ve stádě byl 152,86. Průměrné pořadí laktace bylo 2,53.

Zemědělská a. s. Horní Bradlo hospodaří v CHKO Železné Hory. Vznikla transformací ZD Horní Bradlo v roce 2004. Dnes obhospodařuje 1320 ha zemědělské půdy, z toho 550 ha orné, zbytek tvoří trvalé travní porosty. Spolu s dceřinou společností Nasavr­cká stavební s. r. o. zaměstnává společnost 49 lidí.

Většinu produkce rostlinné výroby věnují pro potřeby krmivové základny, pěstují ječmen, ozimou pšenici, jetel, oves s podsevem jetele a silážní kukuřici. V uzavřeném obratu chovají 420 dojnic plemene české strakaté. V dubnu 2021 byla průměrná dojivost na zapojenou dojnici 29,5 kg, na kontrolovanou 35 kg při složkách 3,8 % tuku, 3,5 % bílkovin. Servis perioda byla 90 dní. Zemědělská a. s. Horní Bradlo se profiluje také jako producent plemenných býků, již vyprodukovala pro české chovatele, a nejen ty české, zhruba 30 plemeníků.

Veškeré mléko společnost dodává přes odbytové družstvo Viamilk CZ do mlékárny Tatra mléko v Hlinsku. Realizační cena byla dubnu tohoto 9,03 Kč.

Důsledná hygiena při dojení

Ve středisku Javorné je ustájeno ve starších stájích 420 dojnic. „Neděláme nic mimořádného, shodují se vedoucí živočišné výroby Ing. Jiří Rosický a ředitel Ing. Josef Mrtka, „za vším je každodenní rutinní práce. Dojíme dvakrát denně po 12 hodinách v rybinové dojírně Agromilk 2 x 12. Na začátku dojení se provádí predipping plus suchá hygiena mléčné žlázy. Při dojení obsluha používá jednorázové rukavice, po dojení jsou struky ošetřeny bariérově.

Největší pozornost věnujeme somatickým buňkám. Při jejich hodnocení využíváme jako základ výstup dat somatických buněk z měsíční kontroly užitkovosti. Vybíráme dojnice se zvýšeným počtem somatických buněk a s vysokým rozdílem SB mezi jednotlivými měsíci. S těmito dojnicemi se poté dále individuálně pracuje. Pomocí faremní kultivace identifikujeme patogen a po konzultaci s veterinárním lékařem určíme jejich léčbu. Dále máme vypracovány metodické postupy pro léčení krav na sucho, ošetřování končetin a postupy při porodu a následné poporodní péči,“ říkají společně Jiří Rosický a Josef Mrtka.*

Celý článek najdete v NCH 6/2021.  

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *