Repopulace pro zdraví

Obhospodařovanou výměrou 6300 ha zemědělské půdy se Zemědělské obchodní družstvo Žichlínek řadí mezi největší zemědělské podniky na Orlickoústecku. V segmentu živočišné prvovýroby se chovatelé z pardubického regionu zabývají chovem mléčného skotu a prasat. Zatímco v chovu skotu Žichlínští momentálně řeší, zda ponechat obě stávající střediska nebo jít cestou koncentrace zvířat, o osudu základního stáda 1400 prasnic mají prakticky jasnou představu - repopulovat. Pro chovatele uvedeného východočeského družstva je tento krok prakticky jediným řešením, jak dosáhnout optimální úrovně zdraví v chovu a zvýšit tak ekonomický profit.

 

 

Chov prasat v současné době reprezentuje 1400 prasnic s užitkovostí 28,5 odchovaného selete za rok. Selata se odstavují ve třech týdnech věku, kdy dosahují hmotnosti okolo 6,5 kilogramu. Do výkrmových hal se naskladňují v hmotnosti 25 kg. Ze  čtyřiceti tisíc  ročně vyprodukovaných selat se jich polovina prodá, zbytek se vykrmuje a poráží ve vlastních jatkách. Při průměrné hmotnosti jatečných prasat 110 kg se dosahuje přírůstku 790 g při konverzi 2,8 kg.

„Během dvou let bychom se měli dostat na užitkovost více než třiceti dvou selat od prasnice. A protože nechceme snižovat stavy, budeme produkovat více selat. Kromě zástavových selat plánujeme ještě nabídku selat z porodny s hmotností 6,5 kg, o něž začíná být zájem. Podmínkou odběratelů jsou ale zdravá selata. Jestliže na dobré výsledky v reprodukci se chov repopulovat nemusí – často postačí změna v managementu, pro dosažení požadovaného zdravotního statutu je tento krok nezbytný. Při hledání dodavatele zvířat jsme mimo jiné uvedli požadavek na nízkou séropozitivitu salmonely v chovu a negativní průkaz leptospiry. Výběr jsme ještě zúžili na chov, který primárně šlechtí plemeno large white a souběžně produkuje F1 prasničky, a to z důvodu přístupu k nejnovější genetice. Dále jsme požadovali návštěvu chovu a možnost odebrat si vzorky krve k sérologickému vyšetření. Z domácích chovů našim podmínkách vyhovoval pouze jediný, jenž však nebyl schopen jednorázově dodat ucelenou kolekci 1350 prasniček, kterou plánujeme naskladnit. Ve finále jsme se proto rozhodovali mezi dánským a německým chovem. Z důvodu bezproblémové prodejnosti selat jsme se nakonec rozhodli pro dánského Dan Breda. Provozně se jedná o náročnou genetiku, která vyžaduje dobré technologie a zkušené ošetřovatele. Myslím si, že technologicky jsme na úrovni a ani ošetřovatelský personál svou odborností nezaostává. Pokud bych měl zmiňovanou náročnost vyjádřit číselně, pro dosažení srovnatelných ekonomických výsledků s ostatními využívanými genetikami musíte mít o dvě selata vyšší užitkovost. Na druhou stranu zákazníci mají o dánská selata zájem, tak proč se tomuto trendu nepřizpůsobit. První produkci selat od nové genetiky plánujeme na říjen 2015,“ sdělil při naší návštěvě předseda představenstva  MVDr. Josef Vinduška.*

Více se dočtete v prosincovém čísle časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *