Respirační komplex chorob prasat

Komplex respiračních chorob prasat je jedním z nejrozšířenějších zdravotních problémů v chovu prasat u nás. Jde o polyfaktoriální onemocnění, které je zapřičiňováno mykoplazmami, baktériemi a viry. Svými vlivy se výrazně podílí také imunitní stav zvířat, zoohygiena a stresové faktory prostředí. Komplex respiračních chorob prasat je tak výsledkem spolupůsobení mnoha faktorů.

„Komplex respiračních onemocnění prasat, interakce mezi patogeny“ byl název semináře, který uspořádala společnost Pfizer. Prvním přednášejícím byl host z Dánska Jens Christian ESkjaer Jensen, který je zodpovědný v oblasti Evropy za problematiku respiratorních chorob prasat. PRDC je zkratka pro Porcine Respiratory Disease Complex. Přestože se ocitáme na konci milénia, jak uvedl přednášející, představuje PRDC velkou část zdravotní problematiky v chovech prasat. Na PRDC má vliv kromě původců onemocnění i management, tedy i velikost chovu. V zemích jako USA, kde jsou běžné velké chovy s 5 až 12 000 prasnic, nestačí jen držet prasata odděleně, protože se infekce rozšiřuje vzduchem. Často ovlivňuje zdravotní stav i majitel, který se snaží vykrmit co nejvíce prasat na 1 m2. Ekonomické kalkulace nejsou většinou v souladu s biologickými zákonitostmi. Jako špatný příklad managementu lze uvést příklad, kdy má podnik dostatečně velkou odchovnu a odebírá selata z různých míst. Selata mají různé nemoci a různý imunitní stav. Daleko lepším je řešení: jedna velká produkční jednotka selat a pak rozdělení do samostatných výkrmových hal.
Hlavními patogenními organismy, které se podílejí na komplexu respiračních nemocí jsou: Mycoplasma hyopneumoniae, Actinobacillus pleuropneumoniae, Bordetella bronchiseptica, Pasteurella multocida, Streptococcus suis a haemophilus parasuis. Virovými asociovanými patogeny s PRDC jsou inluenza, PRRS, Aujezskyho choroba, Corona a Circovirus 2. Circovirus 2 je podle mínění některých vědců původcem nové choroby, která propukla v USA, Kanadě a evropských státech.
Celkově se dá říci, že PRRS způsobuje zpomalený růst prasat, typický je chronický průběh spojený s vysokou chorobností, nízký příjem krmiva, letargie, ospalost a další.
Nejčastější příčinou PRDC je Mykoplasma hyopneumoniae, která výrazně usnadňuje uplatnění následní aktinobacilové infekce. Příznaky infekce samotné mykoplazmy jsou bez sekundárních patogenů. Jde o patogen sliznic, adheruje se pouze na řasinky v dýchacích cestách, nedostane se do plic. Pohyb řasinek na výstelce dýchacích cest se zpomaluje až zastavuje, zhoršuje se samočistící činnost plic a otevírá se přístup pro další patogeny. V postižených chovech se onemocnění šíří pomalu a nenápadně.
Pro řešení mykoplazmové pneumonie vytvořila firma Pfizer „Zdravotní program farmy“, který je již několik let úspěšně aplikován v zemích Evropy. Program je založen na systematické vakcinaci a celoročním monitorování zdravotního stavu zvířat.
Dalším přednášejícím byl MVDr. Marek Žižlavský ze spolupracující poradenské společnosti Sevaron. Hlavním tématem byla problematika správné faremní praxe. Správná faremní praxe je soubor diagnostických, preventivních a léčebných a chovatelských postupů a opatřeni, jejichž cílem je dosažení maximálního ekonomického efektu v chovu prasat. Existující zahraniční zkušenosti nelze nekriticky přejímat vzhledem k řadě odlišností chovu prasat v ČR. „..dá se z nich vyjít, ale musí se přizpůsobit podmínkám u nás…,“ uvedl MVDr. Žižlavský. Po roce 1989 se otevřely hranice pro dovozy do ČR. Například kmenů aktinobacilů bylo u nás do roku 1990 izolováno 5 typů a nyní je jich u nás izolováno už všech 12. Pro diagnostiku a sledování onemocnění respiračního aparátu prasat se používají následující postupy:
– patologicko-anatomické vyšetření prasat po porážce na jatkách
– struktura úhynů a nutných porážek v chovu v závislosti na věku zvířat
– klinické protokoly – index kašle, – korekce krmné křivky
– lanoratorní diagnostika
– posouzení mikroklimatu a úrovně zoohygieny
– posouzení výživy
– ekonomická diagnostika
– bioinformatika.
Důležitým požadavkem je i vyrovnanost prasat, která souvisí i s technologií zpracování. Například v Dánsku je technologie bourání automatizovaná.
Na jatkách je možnost sledovat různé změny. Na příklad vývoj patologicko-anatomických změn na plicích prasat, výskyt kožních změn, výskyt mléčných skvrn na játrech apod. V protokolu o změnách na jatkách jsou všechny údaje spojovány s charakteristikou chovu. Ty jsou shrnuty do jediného protokolu, což je důležité, protože dosud je málo známo o vztazích mezi výskytem onemocnění a faktory např. technologií výživy apod.
V oblasti laboratorní diagnostiky převládá dosud individuální přístup. Mělo by se však více pracovat na úrovni populace. Tomu nejlépe odpovídají právě nálezy na jatkách . Z jednoho vyšetřeného vzorku ve velkochovu lze jen stěží vyvozovat závěry o zdravotním stavu zvířat.
Nevhodná úroveň zoohygieny vyžaduje uplatnění řady preventivních opatření. Kvalita krmných směsí má odpovídat zdravotnímu stavu v chovu, nemocná prasata nekonvertují vysokou úroveň živin. Úroveň obsahu N – látek a energie se zvyšují s ozdravováním chovů.
Přednášející vysvětlil i pojem ve světě rozšířeného postupu – isowean. Principem je odstav selat v době vysokých titrů protilátek na jinou farmu, kde nejsou selata a prasata jiných věkových kategorií. Cílem je zabránit přenosu infekce ze starších selat bez mateřských protilátek na selata mladší a přerušit tak udržování infekce v chovu. V praxi probíhají různé typy isowean odstavu, které se liší podle toho, na jakých farmách jsou jednotlivé kategorie chovány, další rozdíl je v úrovni all in – all out ( může jít o sekce, stáje nebo farmy). Rozdíly jsou i ve věku selat, který by měl být odlišný podle původce onemocnění, kterého chceme vyloučit ( například pro Actinobacillus 1 až 5 dní, Salmonellu spp. 21 dní apod., neplatí pro nemoci přenosné během březosti).
Pro časopis Náš chov poskytl dr. Jensen rozhovor. V Dánsku se hodně diskutuje o produkci vepřového masa. Snaha je dostat se na exportní trh, hlavně do USA. Ve světě dochází ke propojování všech článků výroby do řetězců, jatka se spojují s výkrmem, s výrobci krmiv. Tak lze kontrolovat systém od stáje až po stůl. V takovýchto řetězcích se nachází pak 40 až 50 000 prasnic i více. Dánsko je, podle dr. Jensena, zemí, která vyváží 80 % produce. Loňský rok označil za špatný, ceny se pohybovaly o 15 % níže.
V USA je kvalita jatečných prasat nízká, jako důvod uvedl dr. Jensen skutečnost, že se stále vykupují na jatkách prasata v živém. Zajímavá je situace ve Španělsku, kde vznikají velké podniky, produkující kvalitní výrobky, jako je šunka. Vlastníky jsou bohaté španělské rodiny, které propojují výrobu do řetězců.
Na závěr jsme se zeptali MVDr. Marka Žižlavského na zdravotní problematiku v chovech prasat v České republice.
„Zdravotní stav prasat je v jednotlivých chovech rozdílný a je dán řadou faktorů jako např. struktura a organizace chovu, kvalita managementu, funkčnost technologického vybavení, úroveň zoohygieny a výživy, ale také „štěstím či smůlou“ při nákupech chovných zvířat do základního stáda či selat na výkrm, kdy s těmito zvířaty byli do chovu zavlečeni i původci infekčních onemocnění. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří sípavka prasat, aktinobacilová pleuropneumonie, enzootická pneumonie prasat, dysenterie prasat, průjmová onemocnění sajících selat a selat po odstavu, parazitózy, dále poruchy reprodukce infekční i neinfekční etiologie a onemocnění vyvolaná neadekvátní nebo zdravotně závadnou výživou.“
Společnost Sevaron provede odhad ztrát, prognózu dalšího vývoje onemocnění v chovu a doporučí způsob řešení daného problému. Tento návrh je vyjádřen ekonomicky, takže na základě porovnání nákladů na řešení a předpokládaných ztrát se chovatel může snáze rozhodnout, zda na doporučení přistoupí.
Hana Adamová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *