Riziko nákazy ptačí chřipkou se na jaře zvyšuje

S podzimními a jarními migracemi volně žijících ptáků se zvyšuje riziko zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže. Chovatelé by zejména v tomto období proto měli věnovat zvýšenou pozornost sledování zdravotního stavu drůbeže a v rámci biologické bezpečnosti zajistit dodržování preventivních opatření v chovech. Vakcinace proti aviární influenze se neprovádí a v současnosti je i zakázaná, protože sledování nákazy je založeno na průkazu specifických protilátek. Postižený chov se likviduje.

Ptačí chřipka je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků i volně žijícího ptactva. Onemocnění vyvolává virus aviární influenzy typu A z čeledi Orthomyxoviridae, který je známý již více než sto let, respektive do roku 1901.
Přirozeným rezervoárem viru aviární influenzy jsou zejména volně žijící vodní ptáci u nichž se viry ptačí chřipky běžně vyskytují. K propuknutí nákazy v chovech domácí drůbeže většinou dochází po kontaktu s infikovanými ptáky. Postižená drůbež vylučuje virus ve vysokých koncentracích trusem, ale i nosním a očním sekretem. K přenosu nákazy dochází zejména perorálně prostřednictvím trusu a kontaminovaného krmiva a vody. Klinické příznaky jsou variabilní, v závislosti na virulenci, ale i na druhu ptáků, jejich věku a pohlaví. U infikované drůbeže je prvním příznakem pokles příjmu krmiva, k tomu se přidává netečnost, dýchací potíže a vodnatý nazelenalý průjem.
Jednotlivé subtypy ptačí chřipky se liší svou patogenitou – od nepatogenní až po vysoce patogenní se 100% mortalitou s úhyny během jednoho až dvou dnů. Zkušený veterinář nemůže takovou infekci přehlédnout, ale perzistentní infekce nepatogenním kmenem se zjistí až laboratorním vyšetřením.
Podle údajů Státní veterinární správy byla aviární influenza potvrzena na našem území poprvé v roce 2006. Jednalo se o vysoce patogenní sutyp H5N1 zjištěný u volně žijících ptáků, respektive u uhynulých labutí nalezených na území Jihočeského a Jihomoravského kraje. O rok později byl stejný subtyp vysoce patogenní aviární influenzy již potvrzen také v chovech drůbeže, respektive u vykrmovaných krůt a brojlerů v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň.
Během čtrnácti let od potvrzení prvního případu v domácích chovech drůbeže se chovatelé v komerčních chovech i malochovech potýkali s následky aviární influenzy ještě v letech 2009 (nízce patogenní sybtypy H5N3; H7N9), 2010 (nízce patogenní H6N9), 2017 (vysoce patogenní H5N8) a 2020 (vysoce patogenní H5N8). V loňském roce byla v České republice vyhlášena dvě ohniska aviární influenzy. První bylo potvrzeno 18. ledna 2020 v malochovu drůbeže ve Štěpánově nad Svratkou na Vysočině. Druhé bylo vyhlášeno o měsíc později v komerčním chovu drůbeže ve Slepoticích. Od 17. února již k dalšímu výskytu ptačí chřipky na našem území nedošlo. Na základě deklarace, kterou po třech měsících od likvidace posledního ohniska uvedené nebezpečné nákazy zaslala Státní veterinární správa Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), je od 12. 6. 2020 Česká republika prostá ptačí chřipky.
Za loňský rok bylo vyšetřeno 109 nalezených uhynulých volně žijících ptáků, přičemž u žádného z nich nebyl zjištěn virus aviární influenzy. V chovech drůbeže bylo vyšetřeno 3210 vzorků krve z 227 chovů, výsledky vyšetření na přítomnost protilátek proti sledovaným subtypům H5 a H7 byly ve všech případech negativní.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *