Sázka na suffolka vyšla dokonale

Od prvních pokusů s využíváním ovcí plemene suffolk v hybridizačních programech ovcí pro produkci těžkých osvalených jatečných jehňat s velmi dobrou kvalitou masa v našich chovech uběhlo pětačtyřicet let. Díky svým vynikajícím užitkovým vlastnostem se uvedené anglické černohlavé plemeno s krátkou vlnou začalo těšit zájmu stále většího počtu domácích chovatelů. V současné době je do kontroly užitkovosti zapojeno asi čtyři a půl tisíce suffolských bahnic ze 139 chovů, což představuje 65% podíl z celkového počtu všech u nás chovaných plemen ovcí s masnou užitkovostí.

Mezi chovatele, které si uvedené plemeno ovcí podmanilo svou vynikající masnou užitkovostí, ale i výbornými mateřskými vlastnostmi, odolností a klidným temperamentem patří i Ing. Tomáš Klíma, který se na rodinném statku v obci Milý (nedaleko Řevničova) zabývá chovem suffolků více než dvacet let.
„Na statku hospodaříme od roku 1992, kdy jsme ho získali zpět v restitucích. Začínali jsme na osmnácti hektarech zemědělské půdy, která je vzhledem k členitosti terénu rozparcelovaná do malých výměr, přičemž široko daleko největší hon pole máme patnáct hektarů. Naší hlavní činností je pěstování chmele. V živočišné výroby jsme se krátce zabývali také chovem prasat, od nichž jsme kvůli poklesu cen upustili. S ovcemi jsme začínali v roce 1995, kdy jsme pořídili stádo charollaiských ovcí. V našem systému chovu se však toto poměrně náročné francouzské masné plemeno neosvědčilo. Měli jsme problém s odchovem, kdy jsme evidovali v průměru jedno jehně na bahnici. Vzhledem k práci na chmelnici jsme se snažili bahnit v zimě, respektive v lednu a únoru, ale při odchovu jehňat museli jsme si pomáhat výhřevnými deskami. To se samozřejmě rozcházelo s naším záměrem. Je asi pravda, že kdybychom bahnili později, nic takového bychom pravděpodobně nemuseli řešit. Ale na chmelařinu, která je tady v oblasti Žatecka hlavní činností, je potřeba čas. Zvolili jsme proto suffolky. Jednak se nám líbí, jednak je to poměrně odolné plemeno a o jehňata, která z větší části zpeněžujeme ve sto dnech věku, je velký zájem. Velkou část jatečné produkce zobchodujeme přes jatky, zbytek rozdělíme mezi jednotlivce z okolí, z nichž někteří jehňata dokrmují až do podzimu pastvou na zahradě. Ovce chováme celoročně na pastvině, na noc je ale zavíráme. Pokud byste si myslel, že je to kvůli počasí, tak byste se mýlil. Hlavním důvodem je, že se nám ztrácela jehňata a nebyli to predátoři…, jestli rozumíte,“ řekl na úvod spoluzakladatel rodinné společnosti Milský statek, s. r. o.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *