Silážování pro zdraví zvířat a bezpečnost lidí

Existuje mnoho rizikových faktorů spojených s tvorbou siláže, které mohou potenciálně ohrozit lidský život a bezpečnost práce. Díky dodržování dokonalého managementu silážování se toto nebezpečí eliminuje a připravená siláž bude kvalitní i pro krmení například dojnic. Proto by měla být zavedena bezpečnostní pravidla, aby se zajistilo, že všichni pracovníci porozumí rizikům spojeným s tvorbou siláže a jak se mají chovat.

Do správné rutiny silážování také patří dodržování bezpečnosti práce, a kontrola nejen řezačky, ale i traktory a jiné pomůcky pro dusání siláže.

Stejně tak je nezbytné dodržovat zásady bezpečnosti při otevření siláže a jejím odebírání pro zkrmování zvířatům.

Dlouho se věřilo, že krávy nejsou díky bachoru tak citlivé k mykotoxinům. Bohužel ani on není schopen krávy zcela chránit. Některé mykotoxiny se dokonce v bachoru přeměňují na ještě toxičtější metabolity. Záleží také na rychlosti pasáže krmné dávky, s rychlostí se snižuje čas na detoxifikaci mykotoxinů bachoru. Navíc v případě, kdy kráva prodělává subakutní ruminální acidózu (SARA), budou její schopnosti redukovat toxiny sníženy. Mykotoxiny v krmivu způsobují imunosupresi a s tím souvisí snížený příjem krmiva, nižší produkce mléka a reprodukční problémy, dokonce i úhyn.

Plísně mohou produkovat mykotoxiny na poli během růstu rostlin nebo ve fázích sklizně, výroby nebo skladování siláže, kdy vniká vzduch do silážovaného materiálu. Riziky pro vznik mykotoxinů v silážích jsou:

  • opožděná sklizeň,
  • pomalé nebo zpožděné plnění,
  • nedostatečné zabalení balíků,
  • nesprávné zakrytí a utěsnění silážních jam,
  • poškozený plastový obal nebo folie na siláži.

Pro snížení kontaminace mykotoxiny jsou zásadní dobré postupy při silážování. Mykotoxiny jsou produkovány plísněmi, jejichž růst je závislý na kyslíku. Proto jsou důležité všechny kroky, které zajišťují urychlené odstraňování kyslíku ze siláže při plnění jámy.

Pro minimalizaci růstu plísní a tvorby mykotoxinů se doporučují následující agrotechnické i silážní postupy:

Vyhněte se bezorebným metodám, protože to zanechává vysoké množství zbytků plodin v terénu, což poskytuje zdroj růstu plísní.

Minimalizujte účinky rostlinných stresorů – jako je nedostatečné hnojení, poškození hmyzem, ptáky nebo krupobitím, déšť a sucho – pro rostliny je to predispozice pro růst plísní.

Sklízejte ve správné zralosti a úrovních sušiny (DM), aby se usnadnilo balení.

Použijte inokulantu pro rychlejší fermentaci.

Používejte doplňky, u které je prokázáno, že minimalizují růst plísní, nebo aplikujte organické kyseliny inhibující plísně, jako je kyselina propionová.

Okamžitě a účinně utěsněte siláže.

Adekvátně zatěžujte folie.

Pravidelně kontrolujte balíky, vaky i silážní jámy a neprodleně utěsněte případné otvory

Při otevření siláže udržujte rovné čelo siláže.

Zlikvidujte veškerou zkaženou (zaplísněnou) siláž.

Pro získání optimální hmoty k silážování se rostliny musí s sklidit v optimální sušině. Po navezení hmoty do jámy se každá vrstva musí dobře udusat, aby se vytěsnil vzduch. Na závěr siláž zakryje a utěsní, aby se zabránilo prosakování vlhkosti a vniknutí kyslíku.

Používejte zásadně ověřené silážní inokulanty.

Přítomnost klostridií v siláži souvisí hlavně s její kontaminací půdou. Zápach siláže kontaminované klostridií je způsoben vyšším obsahem kyseliny máselné a takovou siláž zvířata odmítají. Sacharolytickou bakterií je např. Cl. butyricum, proteolytickou Cl. sporogenes a saccharo-proteolytickou např. Cl. perfringens.

Při hodnotě pH 4,5 je růst nežádoucích bakterií relativně pomalý a pH nižší než 4,5 drží clostridia na uzdě

Pokud dojde v silážích ke klostridiálnímu kvašení, dojde ve výsledném krmivu ke ztrátě živin a snížené účinnosti krmiva. Krávy ho nebudou chtít přijímat s důsledky snížení mléčné užitkovosti a zvýšení riziko ketózy nebo jiných metabolických poruch u dojnic.

Podrobněji v časopisu NCH 4/2021.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *