Skladištní škůdci jadrného materiálu

Skladovaná zrna podléhají ztrátám v důsledku řady příčin, které zahrnují jejich fyzikální, hygienickou a nutriční degradaci od fáze zrání až po cílové využití. Skladištní škůdci (bezobratlí živočichové a obratlovci) na rozdíl od mikroorganismů nejsou v obilí vždy přítomni. Velké množství škůdců zalétá do skladů otevřenými dveřmi, okny, menší škůdce mohou do skladů zavléct také myši, krysy a ptáci. Asi nejběžnějším způsobem je zavlečení škůdců přímo s přepravou obilí ze skladu do skladu.

Již po tisíce let byl hmyz problémem spojeným se skladováním přebytečných sušených potravin, přičemž důkazy z archeologických nalezišť a písemné záznamy o skladování a zamoření obilovin sahaly až do roku 3000 před n. l. Uložené zrno může být napadeno mnoha různými organismy, roztoči a hmyzem, ale mohou v něm být přítomny také bakterie a plísně. Skladované obilné komodity čelí neustálému útoku škůdců. Škůdci se vyskytují v zemědělských a potravinářských provozech, kde okusují a kontaminují produkty.

 Škůdce z řádu brouků můžeme rozdělit do dvou skupin na škůdce primární, kteří se vyvíjejí uvnitř zrna a na škůdce sekundární, kteří se uvnitř zrna nevyvíjí, avšak i oni mohou způsobit značné škody. Mezi primární škůdce patří pilous černý nebo pilous rýžový (Sitophilus oryzae) nebo korovník obilní (Rhyzopertha dominica). Z druhé skupiny můžeme jmenovat potemníka hnědého, potemníka skladištního nebo lesáka skladištního. Pilousové, včetně pilouse černého a pilouse rýžového, jsou dobře známí hmyzí škůdci skladovaných zrn po celém světě. Tyto druhy brouků mají téměř kosmopolitní distribuci, vyskytují se ve všech teplých a tropických částech světa  Pilous černý je rozšířen v mírných oblastech světa, naopak v tropických zemích je poměrně vzácný.. Je nejškodlivějším skladištním druhem brouka v Evropě, nejnebezpečnější škůdce obilí ve skladech.

Některé druhy rodu Nemapogon, jako je například mol obilní (Nemapogon granella) byly označeny jako vážní škůdci skladovaných produktů (Lee et al. 2018). Jsou téměř kosmopolitně rozšířeni v mírných oblastech světa a zahrnují vnitřní i venkovní populace. Dalším důležitým škůdcem je zavíječ skladištní. Je to hlavní škůdce skladovaných zrn a produktů, zejména ve skladech v oblastech s mírným klimatem.

Roztoči jsou běžnými škůdci v skladech obilí a většinou se vyskytují ve vlhkém obilném zrnu nebo mouce z obilovin, olejnatých semenech a krmivech pro zvířata. Škodí především tím, že požírají klíček obilek a zhoršují tak klíčivost zrna.

Zástupci z řádu pisivky se v mnoha částech světa ukázaly jako vážní skladištní škůdci. Někteří členové rodu Liposcelis jsou obzvláště vážnými škůdci ve skladech. Pisivky mohou škodit okusováním zrn v oblasti klíčku, ale také se živí plísněmi a organickými nečistotami a mohou tak rozvlékat plísně do okolní masy obilí.

Existuje poměrně široká škála skladištních škůdců, kteří napadají skladovaná jadrná krmiva. Nejčastěji se setkáváme se škůdci z řádu brouků, motýlů, roztočů a pisivek. Nesmíme však opomenout hlodavce a ptáky, kteří se na ztrátách krmiv a krmných komponent také mohou podílet. Je potřeba si uvědomit, že jednotliví škůdci mají rozdílnou velikost těla a že někteří nejsou lidským okem dobře patrní. Právě v takových případech se na škůdce přijde, až při velkém napadení skladované komodity. V takovém případě dojde ke kvalitativnímu a kvantitativnímu znehodnocení skladované složky a k ekonomickým ztrátám.

MVDr. Jana Tšponová, Ph.D., Mgr. Kateřina Sedláková, Ph.D.,Ústav chovu zvířat, výživy zvířat a biochemie , Fakulta veterinární hygieny a ekologie, VFU Brno

 Podrobnější informace se dočtete v článku v časopisu Náš chov 11/2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *